Podzimní nostalgie No.2, kdy děda shrabal listí a pak v mi v něm pekl brambory. Jinak název jsem ukradla(sorry jako) víte komu?
 12.10.2017
5
1648 (13)
0
Čas sklizně
Rozoraná pole táhnou s havrany
Vybíráš z brázdy vzpomínky
Něžně,
jak matka novorozeně
ohladíš od hlíny
pěkně dokulata jejich tvary

Město
ztichlo popadaným listím
a na kaluži zrána zrcadélka
Jejich čas
je stejně krátký,
jak listí ořešáku v kouři

Tleješ mi v hlavě
A já jsem plná slov, která
nikdy nevyslovím nahlas
 16.10.2017 19:21
Komentuju hlavně proto, že se musím pochlubit, že vím.
Ale taky jsem chtěla říct, že mám s tím názvem úplně jinou asociaci. Přijde mi to zajímavé. Každopádně souhlasím s ostatními ohledně poezie, ač mi to tolik nepřipomíná poezii Temné věže. Ale každopádně je to podzimní poezie.
Moc povedené.
 13.10.2017 12:14
DDD: ooo klaním se až k zemi a děkuji :)
 13.10.2017 12:11
 DDD
Je boží! Jo - a do puntíku souhlasím s Kmotrovem. Tu poezii máš v sobě.
 13.10.2017 07:46
kmotrov: moc moc ti děkuji, to se mnou dělá ten dokonalý podzimní čas
 13.10.2017 00:50
Je to první báseň (z těch co jsem četl) o něčem jiném než obvykle píšeš, která se mi líbí. Sakra líbí!
Volný verš není jen, že si člověk může psát co se mu zlíbí. Musí v to být poezie, máš v tom spoustu nádherné poezie.
Tleskám!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.