20.14
hodnoceno 5
Máme svůj vlastní kompas
kategorie miniatury/ostatní
čteno 1592(24)
posláno 0
Myslím, že asi nejsem tak aktivní a už vůbec nemám fantazii na to, abych předložila nějaký přijatelný názor na slovo, které i tak nikdy neobstálo před vaším soudem.
Stále se po nás chce, abychom byli aktivní, abychom měli nějaký názor a vzor! Máme dokonce i dozor a pozor. Všechno jsou to jen nesmyslná slova. Co takhle zapomenout na všechny soudy, názory a vzory, kritiky sebe samých, své vnitřní rodiče... Nechat fantazii jen tiše promlouvat. Nechat se nést, vést, intuicí a citem.. Poslouchat svojí duši, své nitro. A z té hloubky, ze sebe, nechat vyplout všechno bez cenzury. Všechno čisté a průzračné, obyčejné, takové, jaké to opravdu je...
přidáno 21.09.2011 - 20:58
Ne, ne a ještě jednou ne. Proč tohle psát? Kvůli komu/čemu? Mně osobně to nedalo ani ň, a tak podle toho musím hodnotit. 10 za splnění zadání
přidáno 21.09.2011 - 13:58
Krásně se to čte i píše, ale hůře plní. Ale jinak-dobře napsané a dobrý nápad.
přidáno 20.09.2011 - 18:39
Ještě jsem nenarazil na miniaturu, která by vyhrála soutěž. A tahle to rozhodně nebude jiná. Je hloupá, naštvaná, bez kouska práce. Darovat knihu za ubohý výkřik? No to bych se divil.
přidáno 16.09.2011 - 08:12
žalud je kompas
přidáno 15.09.2011 - 11:20
Mám rozporuplné pocity, myšlenka tam je, líbí se mi, ale přesto mi to přijde tak nějak prázdné, nevím co s tím. Asi že je to až moc průhledně psáno pro použití zadaných slov? Asi. Nevadí :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z podstaty : [20.1428571429] | trvalý odkaz | tisk | pdf
» narozeniny
Fry68 [16], Hanaka [15], casa.de.locos [12], Luciferek [8], nana27 [8], Kýcek [1], MGM [1]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming