|
inspirace fotografií, a hlavně vlastní fantazií
|
V neviditelné dálce,
na odlehlém místě,
bez života, bez člověka,
s minimální nadějí,
z písku kolena se zvedají.
Kapky smrti,
stékají Ti po tváři,
hledáš místo,
kde hvězda zazáří,
na obzoru obzor,
tam škorpion,
nad mrtvými drží prapor.
Už, aby jsi byl spasen,
a duše putovala dál,
s kouskem štěstí,
navštívila ráj.
na odlehlém místě,
bez života, bez člověka,
s minimální nadějí,
z písku kolena se zvedají.
Kapky smrti,
stékají Ti po tváři,
hledáš místo,
kde hvězda zazáří,
na obzoru obzor,
tam škorpion,
nad mrtvými drží prapor.
Už, aby jsi byl spasen,
a duše putovala dál,
s kouskem štěstí,
navštívila ráj.
15.11.2010 - 16:43
Začátek pekný, pak mi to přišlo ale slabší. Takové, že vlastně zapomenu že jsem to četl, nevzpomenu si o čem to bylo, něco mi tam prostě chybí.
15.11.2010 - 15:04
Oproti ostatním, co jsem četl, mi přijde slabší. I když poměrně pěkně plyne, tak výrazy nejsou moc výjimečné a obrazy prostě jen vidím... Příliš mě neoslovují.
15.11.2010 - 12:54
Dýchá z toho orient - takový ten muslimský. Jako z té fotky. To je asi správně. K dokonalosti tomu ale mnohé chybí. Například to, že je to báseň která má tak trochu barokní tendence. TZN. omráčit velkovýznamovými slovními obraty a symboly. Nic pro středoevropana, který viděl škorpiona jen ve filmu a v muzeu. Kapky smrti, prapor. Potom je to básnička tak ledabyle overšovaná neoveršovaná, razím motto buď rýmy nebo nerýmy a pokud něco mezi tím, tak aspoň v rytmu.
Líbí se mi slovní obraty jako na obzoru obzor a kolena zvedající se z písku.
Líbí se mi slovní obraty jako na obzoru obzor a kolena zvedající se z písku.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.