|
neznám jej, nepotkali jsme se, ale víme o sobě...
|
|
někdy přijdou večer, jindy za deset minut osm a ne vždy nám je všechno jasný...
|
|
cítím, že přichází nějaký bod zlomu, nevím co přesně, ale vše se jistě vyjasní...
|
|
z města, z kruhu, z myšlenek... tady, dnes... ty, já... kdo ví...
|
|
ačkoliv, možná zůstanu, na kávu a sacher...
|
|
a opět jsem dostal za uši! (po kolikátý už a kolikrát ještě…)
|
1|2

