

začátek výborný, poslední sloce nerozumím, nedává mi nikterak logiku..
jinak dobrý, líbí
jinak dobrý, líbí


já z toho mám pocit splynutí života s jeho koncem.. nepůsobí to na mě nijak depresivně, ale spíš jemně, smířeně..
zvlášť tyto verše mi přijdou úžasné a ty pocity ve mně evokují:
"Řece, jež v dálce
rozpila se do oblohy"
a
"Rozbitou cestou k horám v dáli
všichni mí bosí tiše odešli"
líbí se mi :-)
zvlášť tyto verše mi přijdou úžasné a ty pocity ve mně evokují:
"Řece, jež v dálce
rozpila se do oblohy"
a
"Rozbitou cestou k horám v dáli
všichni mí bosí tiše odešli"
líbí se mi :-)


Singularis: ano, takto, jak to píšeš, to má hlavu a patu, ale já osobně jsem o tom asi uvažovala v trošku jiné rovině či ne tak hluboce a až k takovému "vysvětlení" bych se asi sama nedopracovala.. uvažovala jsem si nad tím tak trošku po svém, každá postava pro mě byla nějakým způsobem zajímavá.. a petr němec není zase až takový extrém si myslím, bohužel..


Amelie M.: Přiznávám se, že jsem povahu Petra Němce vykreslil/a možná až příliš extrémně, ačkoliv třeba ve filmu Na větrné hůrce jsem viděl/a i despotičtější osoby. V závěru tohoto románu jsem chtěl/a ukázat, že zrovna u Petra Němce jde právě hlavně o to "skálopevné" přesvědčení nabyté od rodičů a postupně utvrzené. Máš pravdu, že po své manželce značně "dupe", ale ona je zase taková, že si to navenek nechává líbit a ještě ho v tom podporuje, protože je také vychovaná k tomu, že to "tak má být". A Melanie Navrátil by se měla ke konci děje naučit je pochopit a vyjít s nimi po dobrém, aniž by se museli změnit.
Co se týče legín a tolerance, jde hodně o to, jak má člověk nastavené hranice, a ty mu stanovuje kultura, kterou si osvojil. V různých kulturách jsou ty hranice různé - třeba Filipu Navrátilovi by doma neprošlo, kdyby tam chtěl chodit úplně nahý, nebo třeba jen ve spodním prádle. Oproti tomu v některých indiánských kmenech (asi v Africe, ale nevím to jistě) je to zcela normální a běžné. Ale podstatné je, že ty hranice nejsou vrozené a člověk, když chce, je může měnit a posouvat i za svého života. (Ačkoliv mladí lidé k tomu mají určitě lepší předpoklady než staří.)
Dita Navrátil vyrostla v téže rodině jako Petr Němec, byla podobně vychovaná, ale poznala a přijala jinou kulturu, proto Petra Němce chápe, ale současně se nechce řídit jeho představami.
Co se týče legín a tolerance, jde hodně o to, jak má člověk nastavené hranice, a ty mu stanovuje kultura, kterou si osvojil. V různých kulturách jsou ty hranice různé - třeba Filipu Navrátilovi by doma neprošlo, kdyby tam chtěl chodit úplně nahý, nebo třeba jen ve spodním prádle. Oproti tomu v některých indiánských kmenech (asi v Africe, ale nevím to jistě) je to zcela normální a běžné. Ale podstatné je, že ty hranice nejsou vrozené a člověk, když chce, je může měnit a posouvat i za svého života. (Ačkoliv mladí lidé k tomu mají určitě lepší předpoklady než staří.)
Dita Navrátil vyrostla v téže rodině jako Petr Němec, byla podobně vychovaná, ale poznala a přijala jinou kulturu, proto Petra Němce chápe, ale současně se nechce řídit jeho představami.


je krásná! :) ;)
poslední sloka mě dostala...celkově na mě dost zapůsobila ;)
poslední sloka mě dostala...celkově na mě dost zapůsobila ;)


Naprosto boží! Nevím jestli je v pořádku že mi tyhle drobný masakry přijdou skvělí dost sem se pobavil. :)


... Prostě ve světě se lecos stratí. Rozhodne áno.


Tak já bych si také jednu z dovolením dal... dneska možná i dvě, nebo tři... sakra to je zase den :-(


Je to jako velký nadechnutí....tvá slova....
Křehká krása.
Křehká krása.


Hezké, stručné, sdělné. Víc by se mi líbil slovosled "vždy ji s sebou nos" , ale to je asi otázka osobního vnímání.


Jiří Turner: Děkuji za přečtení, jsem moc ráda, že tě to baví.