zajímavé

Jiří Turner: Děkuji za milé hodnocení! Text měl být přiměřený formě i zdroji povinných slov - byla to kniha "Navzdory básník zpívá", kde Loukotková krásně přebásnila právě Villona! Jsem rád, že se to snad podařilo.
*Takže pokus být stylový vycházející ovšem z mých vlastních představ a pocitů, žádný překlad ani parafráze na cizí text...
Ta krásná slova si zaslouží originální zpracování! :-)

Jiří Turner: Zmíňka o chybě nebyla podceňováním Tvé vnímavosti, já ve svém komentu taky přehlédl pár hrubých chyb, naštěstí jsem je stačil odstranit, snad všechny. Chápu, že člověk stále hledá něco nového, ovšem kdybys zmínil okolnosti vzniku /ten recitál/, jeden by to vnímal jinak...Já se teď zasekl ve veršotepárně, ale i to je takové cvičení vůle se teď k něčemu přinutit. Skutečné nápady dřímají a zrají...
Ano, Džibrán je skvělý, narazil jsem v knihovně na další jeho věci /kéž bych měl jeho cit a nadání o všem takhle psát!/, ale půjčil jsem si třeba i dvě knihy sebraných spisů Gellnerových, jednak poezii, jednak prózu i pár Kafkáren či Moderní libanonské povídky, abych pochopil a uceleně si oživil, ci jsem předtím vnímal jen tak z rychlíku...A mám tu třeba dvě knihy Vrchlického básní.
Ono je snadné ukvapeně soudit, těžší je porozumět. :-)

Je to hezké, jen pozor na apoziopezi ;)

Hezká balada, ke klasické formě přidáváš i klasický text. Já osobně upřednostňuji k této formě aktuálnější text (pokud to nemá být překlad nebo parafráze textu starého.
Technicky je to ale velmi povedené.

Zamila: Ach jo, já s tím furt spamuju FB a tys to ještě neslyšela? :'( :D

Jiří Turner: Sám se toho občas bojím, jenomže do písně, která je takhle postavená, to prostě jinak nejde :/

I mně se líbí, jen bych byl ostražitý (sám často nejsem), aby plíživě forma nezačala válcovat obsah a autentičnost. To by byla škoda.

Pro mě (i s ohledem na číslici v tvém profilu) dobré.
Kromě toho, co psala Zamila, mi přijde ze zvukomalebného hlediska ne úplně šťastný čtvrtý verš první sloky. "Mluvím se svou tváří" by z toho akustického hlediska přišlo dostačující.

shane: Podstatu té hrubky jsem docela snadno pochopil již z Oriončina komentáře, budu příště pozornější.
Jak už jsem psal, poezie je pro mě hledání a před stereotypy utíkám. Nezanevřel jsem na harmonii, ale potřebuji ji občas hledat i tam , kde není zjevná, ale k té zjevné se rád vracím
Chalíla Džibrána ti chválím.
Děkuji za komentář

Orionka: Máš samozřejmě pravdu, hned to opravuji.
Jinak je to taková erotická fantazie v trochu v jiném kabátku.
"tak to dopadne, když Turner vyrazí do kostela na violoncellový recitál."
Děkuji za komentář.

Podivné, pro Tebe poněkud netypické dílko. Na rozdíl od Zam* ty rýmy vidím, ovšem trochu mne ruší nestejná délka veršů, co se týče slabik, připomíná to spíše prvotní překlad z cizí řeči a Orionka má pravdu, pokud jde o tu češtinskou stránku. Mělo by být "mých" a nikoli "mým", takhle to vážně nedává smysl. Ke slovu "mým" by náleželo "vyhýbá se" či "uhýbá ". Jinak kontrasty v Tvé básni /např. levný křížek od svatokupce a pohled prostitutky/ nevšedním způsobem upomínají na pokrytectví tak typické pro /nejen/ dnešní lidi...Leč nikdo není dokonalý, ani světci nebyli!
Já v poezii trochu staromilsky lpím na harmonii a tedy nejen na rýmech, ale i vyrovnaném počtu slabik u svých dílek, i když ani tak někdy rytmus není dokonalý a přirozený, ale uznávám, že když se člověk soustředí spíše na sdílené myšlenky, nemusí to až tak vadit. Zrovna čtu "Úsměv a Slzy" od Chalíla Džibrána, není to rýmované, ale ty myšlenky a láskyplný náboj se tak liší od toho, jak někteří stereotypně odemílají modlitbu či hlásají slova lásky, ale jejich srdce nejsou naplněna skutečnou vírou ani láskou k bližnímu, ale pouhými sobeckými zájmy...Prostě jejich ústa a srdce nehovoří stejnou řečí. :-(

Opravdu zvláštní báseň. Líbí se mi, jak je erotický námět lehce zastřený, dává tomu náboj. I když náboj je vlastně už v tom spojení, asi není moc básní, které obsahují slova orgasmus a krucifix. Jenom mě zarazila jedna drobnost: sloveso stranit se má vazbu s 2. pádem, ne se 3. takže by tam asi patřilo spíš "mých pohledů".

kmotrov: Jé, no to je krása. Máš pravdu, mohlo by to tak být. A je ohromně zajímavé, jak různé výklady může mít tahle báseň, která je už názvem vcelku konkretizovaná. Ale je to tak, sdělení básně může být tolikrát jiné, kolik má čtenářů. Napadá mě, že čtení básně je vždycky setkáním dvou lidí, autora a jeho čtenáře, jejich myšlenkových světů, pocitů, zkušeností atd. A myslím, že jak tuhle báseň vidíš, o tobě vypovídá něco moc hezkého :).

Zamila: Myslím, že i na Psancích, neřkuli obecně jsem prezentoval různí styly i formy. Nezapomeň taky, že píšu pětatřicet let, za tu dobu se jsem si vyzkoušel leccos. Stereotypy mě děsí.:) Tohle je prostě z jiného soudku a chápu, že to většině nebude chutnat.
Poetika může být různá a rýmy, to bych se ohradil , tam tedy jsou:), líbivé to ale asi opravdu není.

Já za tím zas budu hledat člověka jo?
Představuji si mladou dívku v Viktoriánské Anglii. Je zamilovaná, puritánská společnost lásce (natož sexu) nepřeje, jednou jedinkrát k tomu ale přeci jen dojde, její milý se ji skrytě na malý okamžik dotkne, od té doby je jiná. Ve Viktoriánské Anglii mají ale i stěny uši, milenci jsou odhaleni. Ji izolují v ženském klášteře na pustém ostrově a tam píše tuto orgastickou báseň, o tom jak se ji dotknul muž. Teda skoro brečím, fakt!

Ono to jde i jednodušeji, třeba zkopírovat z poslední tématické soutěže, takto: E = MC ² ;)
2²²²²²²²²²²²²²²²²²²²²
Energie schovaná na cesty. Slunce ztrácí každou vteřinu 4 milióny tun hmoty.

Einstein by z Tebe měl radost!/Já mám taky, že už jsi nabrala energii!/ Jen tu mocninu jsi měla asi vyjádřit třeba c*c, vepsat "na" nebo to vyjádřit třeba logaritmem, tedy E=m*2*LOG c! :-)

Tahle pocitovka mi už sedne líp než to minulé dílko. Asi proto, že je mi to blízké...:-)

Hm, zajímavá diskuze. Těší mě, že je tu někdo další, kdo se rád rafá a stojí si za svými názory :-) A kdo toho tolik ví ... No, to se bude hodit :-) S tou profesionalitou to vidím podobně (na toto téma už si ale s Jirkou nemáme snad co říct :-D ) a jasně, že tyhle portály jsou taky o diskuzích. Kam bychom jinam přišli ... ;-)