Ginnare: Tak tos tu čelist ještě nevidela :D ale uznávám
Ano, myšlenky , ač snad neučesané v jeden celek, ač slova co každý zná, přece na mně dýchá upřímnost a prožitek lásky - líbí se mi...
Do prožitků dnešního dne mi sedla tak moc, že už to snad ani víc nejde... Děkuji.
Yana: Tyjo, tak teď nevím, jestli necítím ironii, ale to se mi asi jen zdá. Ale ano, musí, protože sakra! (:
Yana: Moc děkuji. A rozumím té prvotní nechuti komentovat. Tohle je dílko, kterým se čtenář musí "prokousat", odhrnout to podivné a možná odpudivé na povrchu, aby se dostal dál, ale každému se do toho nechce... A fakt je to ryze ženská báseň, nepochybuji, že ji četlo plno mužů, ale na tohle pro ně nejisté pole se jim pouštět nechce. A pokud se už pustili, byli poněkud nesví... :). Ještě jednou dík, jsem ráda, žes to nevzdala a nezavrhla.
prostě tohle je tvoje parketa, pobavit nás, jednou jsem tedy pijavici měla na noze, ale to nebylo moc fajn, bylo mi to odporný :-)
No jasně a ten poslední řádek tam musí být, jinak by ten příběh nebyl celý, no tomu se prostě nedá odolat...
Ve mně vyvolává takový ten pocit že dělám něco, vůbec nevím jak to dopadne, ale je mi z toho skvěle, aspoň tady a teď a proto se mi líbí
Yana: děkuji, všechno má dvě mince... I od toho co milujeme si někdy potřebujeme odpočinout
vlastně sleduju tu básničku od začátku a popravdě tady moje vnímámní básní zklamalo, možná že nechtělo pochopit, ale teď po tom co napsala Leslie a nakopla mě to beru, je tedy skvělá a mám husí kůži. Fakt zážitek. Tvoje tvorba pro mě stoupla a příčku. Příčil se mi ten neprimitivnější výklad a tím co napsala Leslie mě teprve odhalila obsah. Takže dík jí i tobě, fakt klobouk dolů a když sem si ji teď znovu přečetla má pro mě naprosto jiný rozměr teprve ji můžu komentovat...
těžce se to přiznává, když někdo tak život miluje jako já, ale máš pravdu a s básničkou souzním, bezvadná

