začátky tvých básní vždy vtáhnou, pak se začínám ztrácet, ale jo ten styl ti prostě nikdo neodpáře
Ginnare: Znáš to - co tím jen chtěl básník říci... hlavně mě bavily ty časové smyčky, jestli se dá něco, co už se stalo, zase odestát nebo ne. Milé, že ses pustila do úvah. ;-)
A42: cítím smíření... v jistém slova smyslu.
Pocit křivdy, hluboko zakořeněný a nejspíš i časem odvátý nebo spíš pískem zavátý... neviditelný, přesto stále existuje a žije si svým životem.
Smíření s tím, že vyřešení, či "omluva" nejspíš nikdy nepřijde...
Chtít něco vrátit... otočit čas... neříct... nenapsat... Bylo by pak něco jinak? Možná... spíš ale ne...
Tak to cítím já :-)
Snad Tě to alespoň pobavilo...
Pocit křivdy, hluboko zakořeněný a nejspíš i časem odvátý nebo spíš pískem zavátý... neviditelný, přesto stále existuje a žije si svým životem.
Smíření s tím, že vyřešení, či "omluva" nejspíš nikdy nepřijde...
Chtít něco vrátit... otočit čas... neříct... nenapsat... Bylo by pak něco jinak? Možná... spíš ale ne...
Tak to cítím já :-)
Snad Tě to alespoň pobavilo...
Ginnare: Díky! Tak fajn, napiš, co tě napadá, aspoň zjistím, co čem to třeba je. ;-) Text si stejně žije většinou svým životem.
už Ti nebudu psát, že se mi to líbí. Opakovala bych se a to je nuda...
Co kdybych Ti raději psala pocit, který to ve mně vyvolalo? Bylo by Ti to k něčemu?
Pochopitelně zcela reálně hrozí, že mé pocity nebudou mít s Tvou myšlenkou pranic společného, ale viděla bych to jako zajímavý experiment...
Co Ty na to?
Přeji pohodový den :-)
Co kdybych Ti raději psala pocit, který to ve mně vyvolalo? Bylo by Ti to k něčemu?
Pochopitelně zcela reálně hrozí, že mé pocity nebudou mít s Tvou myšlenkou pranic společného, ale viděla bych to jako zajímavý experiment...
Co Ty na to?
Přeji pohodový den :-)
napíšu, co slyším v hlavě. V práci zkoušeli kávovar a měl jsem chuť na sladký, tak je z toho skoro poetismus. Za housku se salámem, nebo za kurvu, tě to naučím.
Neďekovala a sháněla zdravý kurvy, vašnosti.
Neďekovala a sháněla zdravý kurvy, vašnosti.
padlo zjara do noty
kus usmrkané jistoty
Je to vyklidněná Viktorka
s úsměvem sjíždící splínu splav.
...
Ty mě znáš?
kus usmrkané jistoty
Je to vyklidněná Viktorka
s úsměvem sjíždící splínu splav.
...
Ty mě znáš?
Přál bych si někdy pochopit, jak něco takovýho ze sebe dokážeš dostat...Geniální. Díky..
U tebe nezvykle tvrdá, ale nevadí mi to. Je to jiné a naráží to na jiné receptory mého já :)
kmotrov: jsem na rozpacích. Myslela jsem, že jsi zarputilý odpůrce těch mých hrátek s fonty...?
Děkuji. Moc mě těší Tvá slova :-)
Děkuji. Moc mě těší Tvá slova :-)
no, hele, napsal jsi to, jak jsi to napsal a myšlenku to určitě má a neměj výčitky - mě už jointy taky moc nejedou, spíš vůbec a tak jsem toho nechal, sem tam si dám, ale to jen, když mi někdo podá. Je to rozhodně lepší, než chytit syfilis.
V téhle podobě to je pecka. Jednak, žena bývá symbolicky vyjádřena (graficky nebo ve snech) jako nádoba. A tohle připomíná amforu. A jednak báseň je o doplnění, smysl amfory je její doplnění. Takže gafická úprava (něco co lze plnit) vyzdvihuje obsah básně. Není to samoúčelné je to k věci.
Fantazie...
Fantazie...
A42: Mě při tý mojí rýmě taky teče z nosu jak ženichovi....
kmotrov: Lepší chytit rýmu gramatickou než tu opravdovou. Pčíííííík. :-))

