|
Panko, dejte pár korun na snídani.
|
Prosila mě jedna paní,
ať jí pozvu na snídani,
prý mi karty vyloží,
uchrání mě paroží.
Za pár korun, to je láce,
řekne, kde je dobrá práce,
s láskou též mi poradí,
protivníky odradí.
Snídani jsem tedy platil,
vždyť jen málo v bistru tratil,
karty nelžou, říkala,
když mi v kapse hrabala.
Štěstí jsem měl, pravda byla,
když jí hlídka zastavila,
já však chudák nebohý,
za čas získal parohy.
ať jí pozvu na snídani,
prý mi karty vyloží,
uchrání mě paroží.
Za pár korun, to je láce,
řekne, kde je dobrá práce,
s láskou též mi poradí,
protivníky odradí.
Snídani jsem tedy platil,
vždyť jen málo v bistru tratil,
karty nelžou, říkala,
když mi v kapse hrabala.
Štěstí jsem měl, pravda byla,
když jí hlídka zastavila,
já však chudák nebohý,
za čas získal parohy.
21.03.2018 19:17
tvé verše jsou příjemně jednoduché, ale kam pořád chodíš na ty věčně usměvavé náměty?
19.03.2018 01:07
Život je někdy plný ironií. Ale i ona se přepočítala. Chytily ji, takže aspoň nezvítězila. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.