Dickens: Máš pravdu, nožky nesedí... Možná stehýnka? :-)))
Nikytu: nejde hodnotit něco, co probíhá ... aspoň, že tam mám to prso ... v takovým rádoby metafyzickým pojetí :D
Nikytu: nojo, kopýtkama jsem to prozradil a nožky nemají dost slabik ... a nožičky by byly moc infantilní, to by bylo moc pedo :))
Až nadejde čas, každému z nás... Volný pád a vidina létajícího prsu po obloze, to ale nezní jako špatný závěr odchodu. :-)
Je to dobré na zamyšlení. Jak každý z nás najednou zhodnotí celý svúj život? Je fakt, že na to asi vážně přijdeme až někdy ke konci.
Je to dobré na zamyšlení. Jak každý z nás najednou zhodnotí celý svúj život? Je fakt, že na to asi vážně přijdeme až někdy ke konci.
Hezky jsi se toho zhostil. :-DDD Slušná práce. Jen místo kopýtek bych dala nožky, tam už jsen začíbala tušit, že je něco špatně. Ale jinak pěkné rozuzlení. Povedlo se ti. ;-)
Tohle psaní s erotickým nádechem ti jde. :-)
Tohle psaní s erotickým nádechem ti jde. :-)
Tvá duše je tak nádherná jako úsvit, jenž soumrak nikdy nepoznal:-)
.. u třetího verše se vzhledem k slovosledu stále zasekávám (je mi jasné, že to tak musí být).. jinak je to velmi pěkná věc.. mám ráda déšť..
Mlčeti Zlato: mám pocit, že do nás vstoupí často ve chvíli, kdy nám už nic jiného nezbývá.. jednoduše - pozdě.. díky
.. není to špatné, ale potřebovalo by to stylisticky ještě trošku dotáhnout.. zkus si to po sobě znovu přečíst a dávej i pozor na překlepy.. ;)
Krásné, kameny mám moc ráda, povedlo se včetně fotografie. Díky !
vždy oceňuju, jak mnoho lze říci málem...a především cenim, když to někdo svede...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

