...
18.10.2016 11 1183(11) 0 |
Ztracený poutník
V temné místnosti bez oken
a dveří bloudil, hledal cestu ven
a nenacházel nic.
Velký sen on jednou měl,
a tak s odhodláním za ním šel,
ale ten sen mu uletěl.
Plamínek naděje v pokoji svítil,
a tak se snažil, aby ho chytil,
jenže… nechytil.
V pokoji tak zůstal sám,
nikým nenáviděn i nikým milován,
tam bloudí, bloudí dál.
Ztracen v myšlenkách,
ztracen v životě,
ztratil cestu i cíl.
A až jednou nebude,
všimne si snad někdo,
že vůbec někdy byl?
V temné místnosti bez oken
a dveří bloudil, hledal cestu ven
a nenacházel nic.
Velký sen on jednou měl,
a tak s odhodláním za ním šel,
ale ten sen mu uletěl.
Plamínek naděje v pokoji svítil,
a tak se snažil, aby ho chytil,
jenže… nechytil.
V pokoji tak zůstal sám,
nikým nenáviděn i nikým milován,
tam bloudí, bloudí dál.
Ztracen v myšlenkách,
ztracen v životě,
ztratil cestu i cíl.
A až jednou nebude,
všimne si snad někdo,
že vůbec někdy byl?
Ze sbírky: Básně Nebásně
03.07.2018 - 18:11
SOUZNÍLKA: Ahoj, moc dekuji. To vazne hodne potesilo, kdyz jsem se sem po mesicich zase prihlasil :)
22.01.2018 - 14:30
Jana Kollinová: Ahoj, děkuji za milý komentář, potěšilo mě, jak jsi se nad tím do hloubky zamyslela :-)
12.01.2018 - 12:30
Ještě jednou a potom mnohokrát přečtu verše, abych mohla pochopit jejich hloubku. Není to jen o jednom poutníkovi.
12.01.2018 - 11:55
Našla jsem se ve verších a vím, že každý máme v sobě světlo a stín. Jen výjimečné osobnosti mají tu výsadu zanechat za sebou stopu i po smrti. Každý je zde jen poutníkem, ale málokdo to pochopí.
18.10.2016 - 14:26
Lasak: Děkuju za koment a přečtení. Byl bych rád, aby se v tom nikdo neviděl, ale to by svět musel být trochu jiný :-)
18.10.2016 - 13:48
Moc se mi líbí. Velice zdařilé. Myslím, že nabízí více než jedno vyobrazení a taková díla mám ráda.
Vidím v tom nejen osamělého poutníka, ale kohokoliv, kdo se musel vzdát svých snů. Anebo i blázna uvězněného a svázaného v kazajce, který zůstane nepochopen a bude nakonec zapomenut... Třeba jako ti, co jsou pohřbeni na zanikajícím Bohnickém hřbitově. A je to dost zvláštní a smutné místo. :-/
Vidím v tom nejen osamělého poutníka, ale kohokoliv, kdo se musel vzdát svých snů. Anebo i blázna uvězněného a svázaného v kazajce, který zůstane nepochopen a bude nakonec zapomenut... Třeba jako ti, co jsou pohřbeni na zanikajícím Bohnickém hřbitově. A je to dost zvláštní a smutné místo. :-/
18.10.2016 - 12:39
pěkné zobrazení jednoho pohledu na svět a na nás samotné podle mě. Hledáme a nenacházíme, snažíme se a často marně až se v tom ztratíme. Až si položíme otázku "Všimne si snad někdo, že jsem někdy byl?
Pochmurné, pěkné dílo. Určitě se v něm někdo uvidí :)
Pochmurné, pěkné dílo. Určitě se v něm někdo uvidí :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ztracený poutník : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jak chápu ženy
Předchozí dílo autora : Město v srdci
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Sasanka» nováčci
Mari» řekli o sobě
Lizzzie řekla o Adrianne Nesser :jsem ráda, že tu je, protože to co píše...je ze života a nikdo to neumí podat lehčeji:) dík adri:)