...
 18.10.2016
11
1595 (11)
0
Ztracený poutník


V temné místnosti bez oken
a dveří bloudil, hledal cestu ven
a nenacházel nic.

Velký sen on jednou měl,
a tak s odhodláním za ním šel,
ale ten sen mu uletěl.

Plamínek naděje v pokoji svítil,
a tak se snažil, aby ho chytil,
jenže… nechytil.

V pokoji tak zůstal sám,
nikým nenáviděn i nikým milován,
tam bloudí, bloudí dál.

Ztracen v myšlenkách,
ztracen v životě,
ztratil cestu i cíl.

A až jednou nebude,
všimne si snad někdo,
že vůbec někdy byl?

Ze sbírky: Básně Nebásně
 19.11.2018 20:48
Miro Sparkus: Moc hezký a nutí opravdu se zamyslet ...
 03.07.2018 18:11
SOUZNÍLKA: Ahoj, moc dekuji. To vazne hodne potesilo, kdyz jsem se sem po mesicich zase prihlasil :)
 27.04.2018 11:55
 SOUZNÍLKA
Jsi Světlem pro mnohé... :-)
 27.04.2018 11:54
 SOUZNÍLKA
Tvá duše je tak nádherná jako úsvit, jenž soumrak nikdy nepoznal:-)
 22.01.2018 14:30
Jana Kollinová: Ahoj, děkuji za milý komentář, potěšilo mě, jak jsi se nad tím do hloubky zamyslela :-)
 12.01.2018 12:30
Ještě jednou a potom mnohokrát přečtu verše, abych mohla pochopit jejich hloubku. Není to jen o jednom poutníkovi.
 12.01.2018 11:55
Našla jsem se ve verších a vím, že každý máme v sobě světlo a stín. Jen výjimečné osobnosti mají tu výsadu zanechat za sebou stopu i po smrti. Každý je zde jen poutníkem, ale málokdo to pochopí.
 18.10.2016 14:28
Nikytu: Je pravda, že člověk si přijde jak blázen v kazajce :-/
 18.10.2016 14:26
Lasak: Děkuju za koment a přečtení. Byl bych rád, aby se v tom nikdo neviděl, ale to by svět musel být trochu jiný :-)
 18.10.2016 13:48
Moc se mi líbí. Velice zdařilé. Myslím, že nabízí více než jedno vyobrazení a taková díla mám ráda.
Vidím v tom nejen osamělého poutníka, ale kohokoliv, kdo se musel vzdát svých snů. Anebo i blázna uvězněného a svázaného v kazajce, který zůstane nepochopen a bude nakonec zapomenut... Třeba jako ti, co jsou pohřbeni na zanikajícím Bohnickém hřbitově. A je to dost zvláštní a smutné místo. :-/
 18.10.2016 12:39
pěkné zobrazení jednoho pohledu na svět a na nás samotné podle mě. Hledáme a nenacházíme, snažíme se a často marně až se v tom ztratíme. Až si položíme otázku "Všimne si snad někdo, že jsem někdy byl?
Pochmurné, pěkné dílo. Určitě se v něm někdo uvidí :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.