Dobré to je.

Budu patrně jednou z ovcí a mělo by mě to urazit. Jenže já nejsem vztahovačný a taky jsem si vědom, že pro nějaké tvrzení v tomto směru, by autor bez osobní zkušenosti musel zatraceně nabírat fakt a pramenů.
Ono to vlastně fungovalo podobně jako nyní a podobně jako vždy. Nahoře byl svět establišmentu, kde si hráli své hry. V té době natolik nezajímavé, že slovo politika ztratilo smysl a nikdo se o to, co se tam děje nestaral. Díky tomu jsme měli mnohem víc času na zajímavější myšlenky.
Pod tím byla masa, která dělala, že jim to zobe a chodila do háku a hrabala si pod sebe. Mluvím o 70. v 80. už masa přestávala dělat, že jim to zobe. No a mezi tím se pohybovali jedinci s různou úrovní svobody ducha, která je nezcizitelná v každé době.
Pro mě jsou tu dva základní rozdíly:
Současná svoboda je snad skutečná.
Současná masa jim to skutečně zobe.

První dílko a hned próza... juhů! A ještě k tomu skvělé téma.

Největší problém "ovcí" vidím zde:... "přítěž z generace na tu druhou." Co teď? Kam cílit změnu? Nejspíš
na děti (školství?)... aby se neučily špatným vzorcům, které by pak dále předávaly svým dětem. Jenomže kdo to zvrátí, když jsme sami vychováváni špatnými vzorci? Točíme se ve smutném kolotoči. Naštěstí se v davu vždy najde světlem políbený jedinec, který může začít... našeptávat.... :) Šířit myšlenky nebylo nikdy snadnější a dobro se umí šířit stejně rychle jako zlo, jen si to neuvědomujeme. Děkuji za text :)

Kdyby tam nebyl ten úvodní první řádek a to poslední rozloučení na konci s podpisem, tak dejme tomu. Ale takto to je max. blogový/deníkový zápisek.
Proč to tam je? Moje Johana nejsi, sorry :-)

Proč je na začátku každého řádku velké písmeno? I v případech, kdy předchozí řádek končí čárkou.

Je dobrý nikdy se nepřestat učit a aspoň jednou za 10 let,ale klidně i častěji změnit obor.Škola je fajn příležitost,která je špatně pochopena.

Myšlenka se mi líbí i některé obrazy, ale některé méně.

Třeba i to, mezi první a poslední láskou.

Pěkný.
Mám rád básně, kde jsou náznaky. Asi to máme v sobě, dětskou touhu dupnout do kaluže. Bude odplata, nebo se nám dostane nějaké vyšší milosti? I to bych nechal otevřené.

☺palec nahoru☺

Amelie M.: Díky za konstruktivní kritiku.
Ty vánoce jsou tam dvakrát (po druhé vystupňovaný slůvkem fakt), aby v tom bylo něco jako trpkost, kterou v tom našla Umouněnka, taková ta dětská trpkost ze zklamání, když dítě nedostane to co moc chce. V básni se vysmívám (obecně) nám mužům jak moc trpíme bez sexu. Ten závěr tam původně nebyl. I tady je v humorném obalu zabaleno něco jako alegorie.

človiček: já si občas pořád píšu..někam na papír..jen nějak nepublikuju

K tomuto odkazu se dnešní mladí sotva dopracují.-opusť obraz svůj" a já přidávám se k tobě citátem ,obsah vítězí nad formou.

Děti už jsou větší,zkusíš znova psát?Do toho."

NotInToLabels: Tvé první básně tě chtějí zpátky.Ty komentáře v protikladu jak se po špičkách chodí kolem tvé bolesti dnes.Já vím,že už nikdy nebudeme stejní,ale život nás měl dovést k květu a plodům.Jsi orchidej ne kaktus. A promiň mou terapii obdivem.Snad zabere.

Jen jsem se koukl pod kořeny zvědav na tvůj protipól.

Na svém profilu máš moudrou úvahu která tě měla vystihnout v roce 2012.Vrať se k ní.Hodně zdaru.

prvni vánoce bych vykopla, postrádají smysl, druhý ok, to má logiku.. a jinak jo, dobrý, pěkně uchopený, jen za mě ne úplně pocitově legrační.. i když, ten závěr.. no tak teda jo..

Umouněnka: To je pro mne čest.
Dík.

slavek: Dík. I za vtipný verše.