

Trochu mi to tam přeskakuje zpět jako poškrábaná deska v gramofonu, ale usuzuji ,že je to vyjádření zmatku nad osudem.


mmmhhh vtipné, do pořadu Na stojáka, ale pod profil to neukládej.:-)


Převtělení původního autora? Dost možná.:-)


Vidím to tmavě a nebude to barvou. Nacpal jsi do toho černého pytle věru hodně věcí.:-)


vanovaso: Autoru se myslím povedlo projevit soucit s planetou. Důmyslná je dvojatost, kdy motiv zem v závěru sjednotí z sebou samým a tím uhodí hřebík na hlavičku. Máme totiž býti Zemí. Což je dobrý motiv. Takto se Slované vyjadřovali původním písmem -Bukvicí.


Nějak z tebe vyvěrá hluboká moudrost v sociologii. Je v tom něco autentického. Znáš hlavní postavu a empatie je míra poznání. Dobře vykresluješ syrové rozdělení populace a není to jen svět fantazie co tu popisuješ. V 37 letech lidé již nedokáží většinou vnímat to vnitřní. Spíše se spokojí s vnějším.Těším se na pokračování.


Přátelství mezi mužem a ženou je vzácné. Velmi často, pokud je možný fyzický kontakt do toho leze sex. Znám objetí spojené s pohledem do očí a dotykem čel. Je to intenzivní a hluboké napojení na sebe navzájem. Krásně jsi popsal co cítíš k danému človíčkovi človíčku.


Nemyslím, že by tekoucí řeka,opalující se kůže, růst obilí atd. bylo bolestí a útrapou. Pro mě má soucit jiný význam.


annaav: Tak to mám opravdu radost. Děkuji .


Učím se to též. Lidé s kterými se setkáváme na své cestě životem, jsou našimi pomocníky. Můžeme se díky nim, mnohé o nás samých dovědět a změnit. Byla jsem zvědavá, kdo inspiroval Jarovanka a objevil si se u mě. V komentářích u mého dílka se Ti na konci nedopatřenim překlopila závorka na druhou stranu. Můžeš si to opravit na :-)


človiček: Souhlasím s Tebou. Bez konce by nebylo nového začátku. Něco starého musí zaniknout, aby se nové mohlo zrodit. Máš komentář, který jde za... a pod... Děkuji Ti za něj.


človiček: Děkuji, občas mám toho úžasu tak akorát, abych ho pobrala.


Nádherně jsi popsal mojí minulost v První... a současnost v Druhé... Hezky to na mě sedí. Děkuji Ti.