rada lehká je tu velice
držkují-li
přerazit saním sanice!

Práce šlechtí člověka co degraduje půdu.stoupat chce až ke hvězdám.nenamáhat údů.

Hezké. To byla Skandinávie?

Fajn. Polechtá to fantazii. Líbí se mi "bezdomovec čas".

Zahozená láska leží u nohou
a ty květy za to nemohou...

Ještěže se covid nešíří virtuálním prostředím.
Zatím.

Jo jo. Některé dámy jsou schopny obdivuhodné metamorfózy v jiný živočišný druh.

Čtu si tady ódy na sladkosti a slzu v oku zamačkávám. Já sladkosti nemůžu, ale vzpomínky mám...

:))

Miňko: Jo, jsou i takové.

Podaří, díky Covidu si to následné cestování o to víc vychutnáš. Je dobře, že to sdílíš s námi.
Já krize překonávám většinou tvořením. To mi pomůže na to nemyslet. Když za sebou něco vidím, mám ze sebe hned lepší pocit.
Zkus si udělat třeba koláž na téma Má první cesta po Covidu - vystříhej z časopisů různé fotky, a pak to intuitivně poskládej.

Miňko: Hlavně ty domácí. S láskou upečený, co?

Princezna Sanice?

Jo buchty. Jakéhokoli druhu. Ty já fakt rád...

Z nitra: Kdepak, to je fantazie.

Pěkně se čte. Hezká abstraktní :o)

To zní jakoby tě inspiroval vlastní život :o)
Těsně vedle?

In je podle mě být přijímaná ostatními.
To je naprosto přirozená potřeba,
člověk nechce být sám, trpět netřeba :o)

človiček: Překyselení je metla lidstva. Mě chutná přirozeně sladká - ovoce, zelenina, domácí buchty a kvalitní čokoláda :o) Souhlas...

Psavec: Mohla bych napsat ódu na sladkou chuť :o)