jů.... :)

Juha Sepällä - autor skvělé knížky Švihadlo. Taková existenciální "novela" s šokujícím koncem. Doporučuju a nejen na dlouhé zimní večery. Když tak mrkni ke mě do deníku, je tam kousek z knihy ocitován. :-)

Smutné. Ale čas sám všechno zhojí...

Krásná myšlenka.

děkuju....max.děkuju:)... za to, že mě tak hezky čteš:))...a hlavně že to asi všechno chápeš..

... možná Tě bude zajímat že u nás máme hospodu Kryštof Kolumbus ... :-)

myslím, že Moa není vůbec důležitá...ta už je dávno zapomenutá, ale lidská zvědavost hehm:)...co Moa?:)
napsala jsi to krásně balerínko:)

tak jsem se u toho tvýho psaní zasnila, že jsem se na konci povídky málem udusila lenutím ze smrti a mlíkem, co právě piju...toheto mi nesmíš dělat:)...

hele tak víš co?...vy objevte ameriku a já objevím nějakýho toho kryštofa - pořádnýho:)...domluveno?:)

srdce neumí svolit....ani se neumí drolit....to samo...to samo se všechno odslzí...musí...

panenko, všechny tvoje díla jsou skvostný , ale tohle vážně patří mezi ty NEJ ....škoda, že tady jde dávat jen 100...tohle si totiž zaslouží daleko víc .....

nej...tolik největší pravdy skrývá se v ní...

Zajímavé postřehy, zase něco k zamyšlení. Přeji hodně další inspirace.

jo, taky chci vědět co Moa...:)

...pocitová báseň...moc dobře znám tyhle dialogy se zrcadlem;)

a někdy se ty lodě srazí ani neví jak...;)...

ta je kouzelná....;)

...stromy malomocní už od podzimu...na některých ještě pořád zůstávají listy...
jaro je zas uzdraví...i v tvých očích se zaleskne troška pampeliškovýho jasu...
Jarda má pravdu...neseme si je v sobě napořád, protože je jen málokdo umí prostě odložit...jak nechtěné děti...

:-)))

... prozradím Ti malé tajemství ... ty lásky už si v sobě neseme napořád ...