

děkuji, ale to musí posuzovat jiní než já. když si přečteš něco z mých starších děl, budu moc ráda:)


Hm.....moc tvou tvorbu neznám...ale bude asi krásná :)))


O to je úžasnější, že umíš napsat takovou báseň. Tak smekám (-:


Je v ní tolik myšlenek, že dobrá je slabé slovo. Jen, nemůže se číst rychle, pomalu a vnímat každou souvislost. Moc pěkná.


Málem jsem to přestala číst, ale jsem ráda, že jsem to dočetla. Po formální stránce je to asi nejhorší báseň, co jsem od tebe četla, ale obsah těch tří posledních strof si zaslouží úctu. Držím ti palce.


Tato uvolněnější forma ti sedí víc. Dej si pozor na schéma, opakování je fajn, ale mělo by víc účelné. V tomto případě se motáš v jednom kruhu. I přes otřepané téma mě zaujala tato část "odolává době, kdy Noc přepírá Den" - to už je ten vlastní přínos, o kterém jsem ti psala k první básni.


Opět bych měla ty samé výtky jako minule + chyby v diakritice. Navíc se to špatně čte (nepřirozený slovosled). Ten závěr je lepší, líbí se mi kontakt se čtenářem a konečně je to bez klišé. Největší slabina jsou rýmy - napjatě/upjatě, zrádci/štvanci. Svědčí to o malé slovní zásobě.


loner: Rouhám se, když jednoznačně řeknu "Já mam jasno". Prostě nemam, často, když je mi dlouho dobře na jedné straně, tak mám pocit, že mi něco uniká na druhé straně. A tak dodnes přebíhám ze strany na stranu a tím svoje " váhy" vyvažuji. Ale je důležité vědět v kterym okamžiku zase rychle přeběhnout. Mohlo by se stát, že už by to nešlo! Tak asi (-: to mám já.


loner: DDD: Je to fakt mrcha, naštěstí, asi že cítí, že je nevítaný host, odletí, má mě nejspíš dost. Děkuju )-:


taron: Dík za radu, psi už díry vyhrabali, nasbírám všech hnusný můry, nasypuje je do těch jam, až psi budou mít hlad tak si daj. Děkuju ti:-)


zbijeme ji ? Ne já se nebiju, ale jak se jí zbavit ? Poslat ji jinému ? Hm...to by bylo sobecké....co s ní ???? Zahrabat ji na zahradě...až přijde jaro Yani tak hrabej a hrabej, vyhrab velikou díru...já ti tam přidám ještě mou můru, ju ?
Díky...jsi naše zlatíčko :)
Díky...jsi naše zlatíčko :)


ioreth: ne - opravdu nedokážu vyjádřit, jak mě tvá slova těší :-)


To mne zaujalo, i když je to pro mne trochu rébus a napadají mne různé souvislosti. Jako rozpor jsem vnímal už první větu. Ale jen chvíli. Ještě se k tomu vrátím ..