uprimne, ne az tak muj salek caje. Mam radsi kdyz se neco deje, kdyz se dej posouva rychleji a popis vseho mozneho je pro me zbytecne zpomaleni. Tedy proc ho neprolozit prave se dejicimi udalostmi, ze ho slehne vetev pres ruku, stoupne na sisku a podlomi se mu kolena. Ze zacatku to vypada ze je taky nahy a ma jen triko, nic vic. Trosku matouci. Ale jinak po popisove strance hezke, vicemene strucne. Jen to dlouhy vypraveni teda, ale ja jak pisu tak pisu bez zbytecne omacky a taky mi to ... No nebylo vycteno, ale kazdej ma rad neco jinyho...

Yana: Jiří Turner: BorůvkaB: Děkuji moc, je to jen takový nápad... - myšlenky nad životem a tak :)

evokuje to ve mně staročínské motivy a to mi dělá dobře...

Yana: ...máš pravdu, mělo by to trochu jiný smysl. Mě to spíš nesedělo sémanticky (..to je taková moje úchylka...:-))

Mně to přijde dobré, nejlepší, co jsem od tebe četl...:-)

Líbí se mi ta imaginace v civilní formě, ale neodpustím si :-), formální poznámku, promiň: "...svého významu to už dávno pozbylo" (2.p.) by bylo "češštější " a mému uchu libozvučnější :-)

Mě se líbí. :) Má správnou hloubku a při tom se v ní netopm. :))

čtu a začátek básně je tak hezký, ze života...dlouhodobý vztah, ty sloky s trny...až v podstatě po poslední verš, tam je tolik skepse, aspoň já to tak vnímám, že všechno kouzlo odeznělo, povedla se ti, vidím ty šípky přešlé mrazem, zplaněné stát u cesty a slzy, co v led se přeměnily, slzičky panny nevěsty, to kdyby věděla co ji jednou potká, a s čím se v žití v šípkovém království po cestách trnitých utká, pa, pa

Erma: Povídka je hezky napsaná, čtivá a vyzařuje pohodu mysli i duše autorky.

Jsi hříšník !!, koukla jsem na to, co jsi si doteď u nás přečet a názvy jsou samé " romanticko- erotické" .....no, patří to k tvému věku, snad tu pusu dostaneš, ať se ti dobře spí :)

Severak: Ten suchý, popisný jazyk tak trochu patří k mému stylu a mému myšlení; snažím se věci moc nehodnotit, protože každé hodnocení zkresluje můj pohled na ně. Ale na druhou stranu se to zase snažím moc nepřehánět, protože svět úplně bez hodnocení by vypadal hrozně stroze, monotónně a nezajímavě a to nechci.

Jména zastávek jsou už určená a v různých městských částech jsou různě stylizovaná. Např. názvy v Západním Městě odkazují k dílu J. R. R. Tolkiena (Galadrielina, Gondolinská, Túrinova, Melianina), v Jedicích jsou inspirována chemickým názvoslovím (K Alkoholům, K Aldehydům, Karboxylová) a v Pernerově zase významnými osobnostmi železnic (Negrelliho, Stephensonova, ...) V Podolí je to tak různé, ale v okolí smyčky Komunistická bydlí hodně členů komunistické strany, takže je ten název celkem logický. S diskotékou tě asi zklamu, tu zatím v plánu nemám.

Mám pořád stejné pocity z tvých básniček, nemá cenu psát pořád dokola co si myslím já, psali ti i kolegové a to je ono! Přijde nováček a jeho tvorba je taková nijaká, vnímáme že z toho nikdy nic nebude a třeba ani nereagujeme, není na co. Ale u tebe to tam je, první sloka se ti povedla, pak je zase moc slov, ale to se podá, já to vím, máš co říct, je to tam zatím poschováváno v těch mnoha slovech, ale něco mě na tom poutá a zajímá, mám pocit že jsem tvoji poslední básničku četla nepřihlášená, tam ses snažil o změnu a byla celkem povedená.

děkuji, umístila jsem si je pod ranní kávu a vyrážím do světa, obohacena tvými mile podanými moudrostmi

oslov radek: děkuji.

je taková načatá, dává prostor fantazii, to se mi na ní líbí

Kakuzu: kmotrov: ano, jak jsem již psala je to básnička z archívu, ale myslím že podobný pocit bych klidně našla kdykoli v dnešní době, ale asi už s ním umím lépe zacházet, děkuji za empatii

taron: Jiří Turner: V první chvíli mi Jířího nápad přišel lepší než moje verze, přeříkávala jsem si tu sloku a zdálo se mi to fajn, říkala jsem si asi jsem se chtěla zuby nehty držet rýmů, jenže pak by to mělo úplně jiný smysl, já to myslela tak, že občas sami sebe nepoznáváme, jakoby někdo cizí byl v nás, jakoby by přes všechno báječné kolem, jsme se cítili jako cizinci a ještě na návštěvě, tak asi, moc děkuji

speranza5: Děkuji.

Někdy je objektivně všechno v pořádku a přesto nám něco chybí. Třeba máme pocit, že dobře hrajeme roli, která nám byla přidělena, ale že to nejsme my.

Jinak spousta mé tvorby z mládí je šíleně depresivní a nemá pro mne žádnou hodnotu, ale jsou mezi tím i věci které sem vložím, ty které o něčem vypovídají.

Mimochodem - prázdná peněženka a plná hlava je taky dobrý zlo. Konečný výsledek zní dost depresivně.