Umouněnka: Ďakujem Ti Viv, áno, bolí to dodnes, aj po rokoch, je to osobná výpoveď... ďakujem Ti za Tvoj čas a tých pár slov, čo si tu k nej zanechala.
Tak to je síla. Také mi rakovina sebrala pár lidí a sama z ní mám veliký strach... Tohle je hodně bolavá věc jak v životě, tak i sepsaná na "papíře". Ten konec je... šílenej, ale co se pořádného nakopnutí týče, tak (bude to znít psychoticky ujetě) dokonalej. No, tohle se moc nedá hodnotit, ale dotklo se mne to, velmi osobně. Tady se nehodí žádná slova.
polly: Oba jsme takocí. :) Občas to s ním sice není lehké, ale to by ani nemohlo být, pak by to bylo o ničem. :) Nic se neděje,m soudíš dobře. :) A snad tou spáleninou nebude... :)
Homér: Tohle rozhodně není jedna z mých prvních lásek, z toho už jsem vyrostla, i když si budeš říkat, že ne. Ale i kdyby... Tak i první lásky mohou vydržet. Znám dost takových případů. :)
Moc všem děkuji, jsem ráda, že někoho zaměstnala, jinak souhlasím se Žblabuňkou, v tom hledání sama sebe si pořád myslím, že je to strašně složitá věc a vona vlastně ani není, hm, musím nad tím popřemýšlet :), děkuji, děkuji :)
Homér: no... momentálne mi evokuje celkom iný výraz. Toto je príliš lichotivé.:P Ale díky, fakt.
Ani se tvé přítelkyni nedivím, že se vyděsila. Taky by mě to nenechalo úplně klidnou. Je to bezva čtení, Čikinka bude tvou věčnou inspirací.

