Chrlení samoty..

Jasný večer, předmájový
Osamělý oblak křídy snáz
Po-odkrývá krásu luny
Jako tajnost, zpitý pod obraz.

Vane vítr nocí černých,
Temných jak mé múzy vlas,
Nepoznal jsem krásu jiných,
Ačkoliv, táhl mě hříchu hlas.

Těch pár lásek nepoznaných
Touhu v lítost obrací
A lásku v lítost obrací,
těch pár lásek nepoznaných.

Kam jen vítr po-odvál snový svět,
Kde jen utonulo mládí mé?
Slabě, lásku v prstech obracet,
Silně rozbít hroby milované-ztracené.

Hroby citů, stárnoucí v zapomnění
Prozřel jsem, ano prozřel,
Láska laskavě na laskavého nepromění,
Neboť laskavý již oněměl...

Jak v slzách kamení tak i v tvých, utonula víra moje i mládí mé…