Umouněnka: Děkuji... jsem rád, že se Ti líbí!!!

Chodit si v patnácti nabíjet noťas do kavárny, no já ti nevím, asi už jsem fakt starej. Takovej staromilec zatuchlej, ach jo.

Yana: jéé.. tak takhle mě dojal ten uzlíček.. vyvolal ve mně emocí.. :) děkuju!

A42: :)) díky

Ano,mám chuť se vrátit do dětství ,kde bylo vše tak čisté a jednoduché...zvláštní,ze jako děti toužíme být rychle dospělí a pak se celý život vracíme ,jak to jen jde, zpět
..:-)

Yana: děkuji...

mám ráda minimalismus!))

Yana: Tá báseň sa netýka erotickej túžby, hoci tak určite vyznieva... je to viac-menej o mojom sklamaní, že sa nechce stretnúť a ja sa s tým musím zmieriť.

Homér: dočerta!

ne, ne, já ti přeju aby tě vyslyšel a ste sa stretli! Uvidíme k čemu tě bude inspirovat...Sakra, ti chlapi, v básničce je krásně skrytá touha.

tak už to někdy chodí, barvy se nám v životech střídají...dobrý

úplně a absolutně mě dojala, bez keců, a stačí pár řádků

kmotrov: jo, dík, jen poslední dobou nevim jestli jsou to básně, prostě tak žiju a píšu a vlastně to moc neřešim, je toho moc a je to všechno bezva, i když tahle básnička tak třeba nevypadá, ale to mě tak napadlo, jednou, jo, jinak já zas ten podzim mívám trochu krizovky, ale teď je dobře :-) A vlastně tohle dílko se mi taky líbí docela víc než jiný, taková chvilka na podzimní zahradě, vlastně mě docela dost básniček napadá na naší zahradě, jsem tak v klidu v souznění se vším co na ní je a asi i s tím co na ní kdysi bylo...

Jo, ta je vlastně moc pěkná :-)

Tahle je z těch tvých co jsem přečetla asi nejlepší stylem, ale dávej si pozor na takový drobný chybičky, překlepy, i,y zbytečně mohou odradit

Hm, to je silná káva...Nevím proč to tak někdy člověka semele, někdo je předurčen, prý rodina... těžko říct, kolikrát jsou to lidé u kterých to vůbec nechápu, proč? "Nemáš úctu k životu, ani k lidem co tě milovali", myslím že úcta je to poslední čím se zaobírá, asi nemají rádi sami sebe, asi je jejich jedinou láskou ta prokletá droga, a teď je otázka jak z toho ven? Určitě ses chopila zajímavého tématu

Úžasná expozice:
...Nervózní vítr honí mrtvé listy
a obaly od čokolády...

Touto jedinou větou si skvěle nastřelila náladu básně


Expozice – (tenhle pojem už znám z Mertovi Zpívané poezie, přesto citace ze slovníku literárních pojmů)
je úvodní část literárního díla. Expozice představuje nezbytný vstup do díla, poskytuje první opěrné body pro čtenářovu
orientaci.



Mě dávaly holky kopačky na jaře. Vůbec nepříjemné věci se na mne valily především na jaře. Nevím jestli by se o tom dala napsat báseň. Ty bys to zvládla levou zadní, sypeš sem jednu povedenou báseň za druhou.

Barbora: děkuji ti

Lenča: Dík

puero: Hollywoodská scéna? Ale to je bezva já totiž Hollywood miluju!