Teď jsem ovlivněna komentáři, vlastně je to jasné ten pocit nahoře na kopci po ránu je opravdu užasný, úplně to vidím a mráz mě štípe do tváří, napsala jsi to dobře, šikula jsi

Je moc krásná, a působí melancholicky a pak ti draci a najednou mám pocit že je mi tak lehko, víš přečetla jsem si ji tu nahlas, dojala

krásná... ale je z ní cítit smutek, držím palce... ;-) moc se mi líbí obrat jsme cesta plná trnů...

...šťasten, kdo s tíhle nemá nic...musím říci, že trochu zvláštně pojatý villonovský odkaz, ale proč ne...

Hm, jsi optimistka, básničku jsi dala dohromady hezkou o tak vážném tématu

Asi bych jen opakoval již řečené, důvody jsou možná skryté v té anotaci. Literatura (včetně poezie) je z velké části řemeslo. A je asi těžké se naučit nebo zdokonalovat v řemesle při dvou počinech. Pak je takový vysledek, spousta berev, emocí a pocitů a kulhající forma.

Krásná... Máš mimořádnou představivost a dar ji v básni skvěle vykreslit. I mě trošku vyrušilo při čtení to místo, o kterém píše Orionka ale jinak je ta báseň velmi obrazotvorná a tak zvláštně, temně, romantická...

koiška: Tak to mě jedině těší a jsem rád, pokud se mi podařilo tu plynulost promítnout i do básně. Děkuji...

vanovaso: Umět se zasnít s dítětem v nás, to je velký dar...:-)

Ach, ta věčná přitažlivost protikladů...:-)

Yana: :-) Mám radost, že to takto vnímáš a moc děkuju. Za zastavení, i hezký komentář...

Lenča: To je dobře! :-)

líbí..opravdu...

vanovaso: Lenča: a dodatek/vysvětlivka... Prostě jsme si s kamarádkou povídali o tom krásném pocitu vyjet brzo ráno, sotva otevřou svahy na ten krásný křupající třpytivý povrch a vykrojit první oblouk. No pak jsme se začaly hecovat, že je to téma na báseň a tak vznikl ten text. ;-)

Death.on.line: Lenča: Díky. :-)

Osvobodit se a nebát se... Krásná :)

Tak jsem si to užila jednou po svém a napodruhé jako lyžovačku - super :D

Skvělá :)

Nevím, zda ti bude tento komentář stačit, ale mně se prostě moc líbí.

koiška: Díky, tak ať nám magicky prší :)