zatím je podzim, ale oni to nasněží...
přidáno 26.10.2015
hodnoceno 12
čteno 1204(17)
posláno 0
Mráz se pod nohy rozsypal
Na tisíc kousků rozbitý
Zvoní osamělým ránem
Opřít se o křišťál
Ze všech sil
Nádech, výdech
Vyrazit
Proletět třpyt

Ten střípek skla v srdci
pokaždé nezebe
Vždyť ty to víš
Sněhová královno
přidáno 31.10.2015 - 19:59
To se mi líbí..:)
přidáno 28.10.2015 - 11:57
Krásné. :-D
přidáno 27.10.2015 - 22:11
Yana: ...už mám zamluveny hory na vánoce... :-))
přidáno 27.10.2015 - 18:04
Teď jsem ovlivněna komentáři, vlastně je to jasné ten pocit nahoře na kopci po ránu je opravdu užasný, úplně to vidím a mráz mě štípe do tváří, napsala jsi to dobře, šikula jsi
přidáno 27.10.2015 - 14:40
vanovaso: Lenča: a dodatek/vysvětlivka... Prostě jsme si s kamarádkou povídali o tom krásném pocitu vyjet brzo ráno, sotva otevřou svahy na ten krásný křupající třpytivý povrch a vykrojit první oblouk. No pak jsme se začaly hecovat, že je to téma na báseň a tak vznikl ten text. ;-)
přidáno 27.10.2015 - 14:37
Death.on.line: Lenča: Díky. :-)
přidáno 27.10.2015 - 14:16
Tak jsem si to užila jednou po svém a napodruhé jako lyžovačku - super :D
přidáno 26.10.2015 - 21:22
Ale proč ne
přidáno 26.10.2015 - 21:19
vanovaso: Tím spíš díky. Ono fakt je, že to z toho nijak nečiší, ale prostě tak vznikla, pro jednu kamarádku.
přidáno 26.10.2015 - 21:02
:-);-) tak to mi opravdu nedošlo,ale nádherná je a že oslovila je důležité...
přidáno 26.10.2015 - 20:56
vanovaso: Díky za zastávku. Vida, jak ten text působí různorodě. Původně to je o lyžování. :-)
přidáno 26.10.2015 - 20:33
moc pěkné, miluju kameny, a křišťál obzvlášť - a to spojení se zimou a srdcem - pohádkové...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ostré hrany : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Schůzka u modrého vína
Předchozí dílo autora : Třináct vteřin

» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming