Ostré hrany

zatím je podzim, ale oni to nasněží...

A42

26.10.2015

básně/život

940(17)

Mráz se pod nohy rozsypal
Na tisíc kousků rozbitý
Zvoní osamělým ránem
Opřít se o křišťál
Ze všech sil
Nádech, výdech
Vyrazit
Proletět třpyt

Ten střípek skla v srdci
pokaždé nezebe
Vždyť ty to víš
Sněhová královno

Komentáře (12)

31.10.2015 - 19:59

koiška

To se mi líbí..:)

28.10.2015 - 11:57

Gabriela

Krásné. :-D

27.10.2015 - 22:11

A42

Yana: ...už mám zamluveny hory na vánoce... :-))

27.10.2015 - 18:04

Yana

Teď jsem ovlivněna komentáři, vlastně je to jasné ten pocit nahoře na kopci po ránu je opravdu užasný, úplně to vidím a mráz mě štípe do tváří, napsala jsi to dobře, šikula jsi

27.10.2015 - 14:40

A42

vanovaso: Lenča: a dodatek/vysvětlivka... Prostě jsme si s kamarádkou povídali o tom krásném pocitu vyjet brzo ráno, sotva otevřou svahy na ten krásný křupající třpytivý povrch a vykrojit první oblouk. No pak jsme se začaly hecovat, že je to téma na báseň a tak vznikl ten text. ;-)

27.10.2015 - 14:37

A42

Death.on.line: Lenča: Díky. :-)

27.10.2015 - 14:16

Lenča

Tak jsem si to užila jednou po svém a napodruhé jako lyžovačku - super :D

26.10.2015 - 21:22

Death.on.line

Ale proč ne

26.10.2015 - 21:19

A42

vanovaso: Tím spíš díky. Ono fakt je, že to z toho nijak nečiší, ale prostě tak vznikla, pro jednu kamarádku.