Psavec: Děkuji! :-)

Trefné miniatury.

Pajalord: To jsem rád, díky.

Do podpalubí prý voda teče
s čerpadlem se každý vleče.
Vrtáci s vrtáky spěchají.
Za příkazy se schovají.

Národe můj, tohle umíš v celém světě jen Ty.

Smutek a beznaděj je jen jedna z komnat Shaolinu. Jsi v této komnatě mistrem,ale Klášter života skrývá vícero tajemství.Ty jsi začal tou snadnější částí výuky.Pokračuj. Jsi nadějný žák.

Buď vítán poeto. Tvá slova tě neubijí. Budou si tě hýčkat. Tvá duše je pro ně bránou do světa hvězd i lidí.

Zajímavá,líbí.

Trochu pracovní a budovatelská poezie,ale s noblesou a pohodou...a morálním apelem.

Tu poslední otázku dobře znám, kmotra snad jednou až neodveze mne dostavníkem.

Singularis: samozřejmě a logicky je obojí překlep. :))

Fitzi: To jen Já jsem pozadu. :-)

Ten pocit jako celek mi připadne dobře pochopitelný a představitelný, ale dvěma věcem tam nerozumím – „Jako práci, co neodlétnou do teplých krajin“ (asi překlep – myslím, že by tam také měli být „ptáci“) a „Skáču do kaluží, toužíme vstávat na východy slunce a být vedle Tebe“ („toužíme být vedle Tebe“ mi nedává logicky smysl).

Ten závěr mě dostal. I když jsem chvíli přemýšlel, než mi ti došlo.

človiček: nevím. Myslím, že by to šlo přečíst i po anglicku. :)

Zasmál jsem se. Nejvíc u "věže".

Idara: Děkuji

Pěkné. Hloubka, ze které vyvěrá smutek.

Na "ich formě" není nic těžkého (používám ji taky). Těžší je vymyslet a formulovat obsah, aby zaujal, což Idara umí.

Dobré