Děkuji za haiku. Oslovilo mě a evokovalo mi krásnou písni kapek a vody. Ty slzy pociťuji dost jednoznačně (jako metaforické označení kapek deště), protože mám déšť spojený s radostí, s pláčem mi nedává smysl a ani sirotky s pláčem spojené nemám, ti, které znám z knih či filmů (Anne Shirley, Harry Potter, Pollyanna), obvykle neplakali.

Slávku, doplním- přičti si bod.
Poučení.
"Tak zahynul pejsek,
sejmul ho ten hejsek."
Zkracuješ-li sobě cestu
navlíkni si žlutou vestu.
Těžko vesta tobě,
pomůže až v hrobě.
Na hlavu si popel nesyp,
šťastný návrat přeje BESIP.

Mám radši kočky.

Dost smutné. Inspirace Ukrajinou?

Skvělý rým na smutné téma.
"Tak zahynul pejsek
sejmul ho ten hejsek."

To chce změnu.

Povedená zkratka.

.... okurčičky, ty já rád,
zato feferony,
prostě ....
/dál už je to jenom sprostě/.

Miňko: Dík za nákuk.

Dal bych si s nimi partičku...

I cynika občas přepadne kus romantiky...ale většinou při pohledu na hvězdy..ne na dívky...

slavek: Díky.

Ta naše milá
zase se zlila!

Dobrý!

Opět roztomilé - to bude něco pro vnučku.

Snad možná, protože je mi to téma blízké nějak nedokážu tu válku zhodnotit po umělecké stránce odtrhnout se od obsahu.
Ale co už. Stručně za sebe řeknu, že je to velmi povrchní pohled na vojáka.

Romantická.

To těžko, když mluví zbraně, múzy mlčí.

Proč máš má milá,
červený nosíček?
Protože miluji
rumíček!

Bezva

Pobavila...