Tato je podle mne jedna ze tvých nejpovedenějších básní...

Díky, Psavče...

Zajimave a krasné
Vrůstá a srůstá
cit.
Ústům lze i odpustit.
V dlani květy nejsou kmání.
Vtělit se do růže,když trny
vejdou do kůže.

Každá láska je jen chtíč, skrytý pod kapucí přírody /rozmnožit se/ myslíme si, jak nejsme chytří a zatím jsme nejhloupější ze všech těch zvířat...

Jo! Protože konečně zde něco nesetimentalního, nenaivního, neufňukaného a nepitomého.

Jo!

Mně se to líbí.

Psavec: Děkuji převelice.

Lenča: Děkuji, to jsem moc ráda :)

Psavec: Díky Psavče.

Whetley: Díky moc.

Moc zaujala.

Moc se mi líbí, jak jsi to vyjádřila

Prostě ze života.

Obě se mi líbí.

Líbí.

Hezké haiku.

Dandy, děkuju, že jsem tě inspirovala:-)

Pěkné, Můro. Intenzivní pocit, když jsme byla malá a venku se rychle stmívalo... dobrá práce.

kmotrov: zkusím to přehodit :)