človiček: Díky i tak za přečtení. Držím pěsti a tobě můžu přiznat, že to, o čem píšu v tomto románu, se opravdu děje, já něco na ten způsob zažila..

Sasanka: díky ti:-)

Prem: děkuju za podněty a rady! Cením si... dík.

Proscriptus: Není zač. Tím trikem se sice na počet slabik netrefíš, nebo jen výjimečně. Ale podstatné je, že rozdíl bude minimální. Třeba o jednu nebo dvě slabiky. Jenomže malá chyba vypadá opticky lépe než chyba velká. Je to trik pro ty línější z nás, nebo pro začátečníky. Dá se to tím hodně zamaskovat, protože buďme upřímní, kolik z nás si dá tu práci po tobě počítat slabiky.

Moc povedené a miloučké, ať je to cokoliv.

Gora: Děkuji za radu.

LudvíkRoiSoleil: Děkuji za radu. Trik rozhodně využiju.

...a škvař v tom jazyky svých klevetníků.

Mě třeba vůbec nevadí dlouhá a archaická díla. Škoda, že to není lépe zpracované. Když je dobré jídlo, taky si chceš někdy přidat. Když je dobrý film, nevadí ti, že má 4 hodiny, jako například prodloužené verze Pána prstenů, nebo režisérská verze Liga spravedlnosti.

Archaismy taky nevadí tolik, pokud ta slova znáš. A staré myšlenky někdy překvapí svou současností. Protože historie se často opakuje.

Ovšem skutečně většinu lidí tenhle druh díla nenadchne. Je to složité téma. Objevují se tam různé alegorie a podobenství, jako by si chtěl to zdělání šifrovat. Tohle je spíše pro fajnšmekry historické literatury, profesory a filozofy.

Máš talent vidět věci optikou energii, pocitů. Kulisy pak jsou opravdu věrně oživlé. skutečné.

Můra73: Život každého z Nás je Haiku s brilantní konturou prožívání v přítomném čase.

Ten vlak už byl moc rozjetý abych naskočil, tak jsem jen mrknul na závěrečnou pasáž a rovnou si zakoupil lístek doufajíc že Ona přistoupí do mého života cestou tvého vnímání života.

Můra73: Haiku není zrovna moje oblíbená parketa i když jsem jich řadu spáchal, tedy jistě jich byla značná část pouze miniaturka. Občas něco přihodím ze šuplíku.
Děkuji za komentář.

V téhle podobě je ten text (alespoň v mém pohledu) haiku vzdálený. V podstatě to na těch třech řádcích máš shrnuté, ale každý verš jako by tam byl sám za sebe... Doufám, že restart byl trvale úspěšný.

Prem: Jeden japonský student publikoval na PP, aby nás seznámil s jejich tvorbou. Občas jsem se přidal. Tady je jeho haiku- srovnej s moji variantou.
Semínko rýže
čeká velká budoucnost
I když je malé
Jinak díky za koment.

Můra73: Ta depka byla skutečná, prožitá naplno včetně slz. Jen strojvedoucího jsem té švandy ušetřil. Spokojil jsem se s restartem jako to dělají Tibeťané na svých pohřebištích.

Lenča: Noc děkuju.

Človíčku, doporučuji do haiku vepsat moment, který jsi prožil, a který na Tebe silně zapůsobil, přestože se stal ve Tvém obvyklém prostředí. Dílko by mělo držet pevně pohromadě, každé slovo v něm má mít takou vazbu k ostatním, že pokud ho vynecháš nebo zaměníš, ztrácí text svůj původní význam. Tobě se text roztříštil na tři samostatné verše bez vzájemného provázání.
Nic než metoda pokus/omyl zpočátku není. Pravidel se na Tebe vyřítí celé hejno a budou Ti bručet v hlavě jak rozvášněné včely. Haiku za tu trpělivost stojí i po čtenářské i po autorské stránce.

No, souhlas s Lenčou - na mne tedy příliš obsáhlé a hlavně archaické dílo - a ani přes silná slova mi nepřijde pro dnešního čtenáře moc zajímavé, spíš veršovaná /ne moc dobře/ kritika společnosti. Doporučila bych číst současnou poezii, dívat se kolem sebe a psát a psát. Dá se samozřejmě psát i volným veršem...
Jinak vázaný verš - jeho pravidla - se dají nalézt na internetu např. ve Veršologii, podle toho postupně učit.Ale není to snadné a člověk musí mít pro poezii cit.

Můra73: Moc děkuji. Bylo mi z toho všeho těsno a ještě je.