:) držím palčeky :)

vynikající od začátku do konce...četla se jedním dechem !!

určitě nebude odhánět taková slova....je to báseň ze srdce...

duše má chutě svoje, ale nejdřív se ptá "kdo je"

je v tom strašně velkej a staršně určitej zlom...
..všichni vlastně počítáme do nekonečna..protože se furt ptáme..

a kouřit Růžový Slony..to spojení je skvělý...
sama protože to chceš... je pozdě...
chapu to... pozdě... jestli máš velký odhodlání..tak to zvládneš..budeš sama..a bude to skvělý.. budeš obklopená lidma a bude to pořádně svobodný... protože už ta láska tě nebude dusit.. já na tohle zatim nemam..ale už sem jednou měla..a věřim, že to zas najdu.. a sem ráda, že ty ses tak rozhodla..a určitě to dotáhneš do konce...celý... určitě... zrovna ty jo. jak už jsme si řekli na literu...to cely porazime :))

moc se mi líbí konec :)...

Derrry: A já jsem ráda, že ty mě ráda čteš:o) Trochu kruh, bude pro mě ctí, když se k tomu vrátíš a vstřebáš a třeba i pochopíš....
-
Prostějanku: Tak dobře, taky to jinak nevidím. DĚKUJU!!! Co já bych bez tebe dělala...ty jeden snílku bláhovej, doufám, že jsi přežila první jízdu a smrt v očích:-D V tvém případě bych asi fakt radši chtěla zůstat živou dívkou na druhé straně... a šťěstí....víš jak je řádek v povídce: JÁ jsem strašně šťastná a zamilovaná, i když třeba nevypadám...:)
-
Aliwien: Co k tomu dodat. Snad jen, že anotace sedí...jen prostě-tohle je jedna z těch veselých a šťastných a snivých a mladistvých..protože mezi řádky je Láska k člověku...kterého mám asi víc než dost ráda. A pokud si někdo myslí, že k lásce nepatří trochu smutku, tak nikdy nebudu milovat jinak než dnes... :) Tím jsem jen chtěla říct, že....tohle není povídka ale vyznání:-D Děkuju Vám, vážím si toho, že mě čtete!!!

Jojo, taky si, mrcha, vzala prababičku...

Mě rakovina zabila babičku... je to těžký a je dobré se z otho alespoň trochu vypsat. Nicméně...je to život a musí se to tak brát...

upřímnou soustrast... rakovina je strašná... právě mám v nemocnici dědu a strejdu...

Ano. Stane se to, co má se stát. Naděje vždycky umírá poslední. Opět pěkná básnička.

Co k tomu dodat. Snad jen to, co píšeš v anotaci. Tvoje povídky jsou stále stejně neveselé, ale k zamyšlení a určitě upoutávají ty z nás, kteří chtějí a umějí číst mezi řádky. Ale neškodilo by, už vzhledem k Tvému mládí zkusit napsat i něco veselejšího.... Přeji hodně další inspirace.

přesně znám ten pocit... prostě nádhera :)

chválím a díky... i přesto že nechválíme a neděkujem... asi to znovu zavedem, jinak to nepůjde... :)... přeju ti hodně štěstí :)

líbí :)

je tam toho tolik, že to musím nejprve vstřebat, je to prostě tvoje a já tě ráda čtu, ale tohle je síla ( v dobrém slova smyslu). Jen na sebe nesmím spěchat...asi se k tomu ještě vrátím

Tohle nejde komentovat... Prostě nejde... .)

Hezká :-)
Jen mi občas některý rým přesně neseděl...

Mně se líbil hlavně ten konec, milovat bez záruky...

Velmi upřímné! ... je to asi spíš o potřebě jistoty. Jenže tu nikdy (tedy kromě dětství), nenajdeme mimo sebe....
A naučit se být šťastná z maličkostí?.... TO asi chce trochu času a trošku ponoření do nitra... Je li to však opravdu tvé přání, docela jistě se to naučíš!!!!!:-)