08.06.2023 - 22:31
7(2.)
Pobavila, jako vždy..
Francouzská gastronomie pravá je prý poezie
Žabičky jsou dítka štěstí,
život jim dal zelenou.
Neplatí to ve Francii,
tam je vejpůl roztrhnou.
Splněný sen, hlemýžď sní o
výletu do Paříže.
Jenže místo Champs Elysées
skončil na dně talíře.
Francouzská gastronomie pravá je prý poezie
Žabičky jsou dítka štěstí,
život jim dal zelenou.
Neplatí to ve Francii,
tam je vejpůl roztrhnou.
Splněný sen, hlemýžď sní o
výletu do Paříže.
Jenže místo Champs Elysées
skončil na dně talíře.
08.06.2023 - 21:58
17(2.)
...potřeboval bych přímo spláchnout... Kde to dávají.
08.06.2023 - 17:32
3(1.)
Obtížně se to hodnotí. Docela dobrá povídka. Strukturálně má krátký začátek, dlouhý prostředek a krátký konec. Zakončení se mi i docela líbilo.
Některé věty jsou dlouhé až moc. U kratších vět má čtenář pocit, že mu děj rychleji ubíhá a navíc je těžší udržet pozornost u dlouhých vět. V některých případech ty delší věty nevadily a sedělo to k tomu, ale je tam pár momentů, kde je věta až přehnaně dlouhá. Skoro až nepříjemná na čtení.
Výrazové prostředky a styl vyprávění je relativně originální. Hlavní postava vypráví svůj vlastní příběh ze svého pohledu. Ne vždy je příjemné číst jak kritizuje kde co, ale na druhou stranu postava kritizuje i sebe. Dává to postavě určitý charakter. Chvilkami to je i docela vtipné. Takže se ten pohled mrzouta dá snést.
Popis událostí byl až moc detailní a i když jedna navazovala na druhou tak na příběh mělo vliv až několik událostí za sebou, které teprve spolu tvořili nějakou uchopitelnou událost mající vliv na děj. V ději sem se dost ztrácel a musel jsem si to přečíst vícekrát, abych pochopil o co tam šlo.
Celkově je povídka dobrá i relativně zábavná, postava působí svým pohledem na svět originálně, ale samotný děj je obtížně zapamatovatelný.
Některé věty jsou dlouhé až moc. U kratších vět má čtenář pocit, že mu děj rychleji ubíhá a navíc je těžší udržet pozornost u dlouhých vět. V některých případech ty delší věty nevadily a sedělo to k tomu, ale je tam pár momentů, kde je věta až přehnaně dlouhá. Skoro až nepříjemná na čtení.
Výrazové prostředky a styl vyprávění je relativně originální. Hlavní postava vypráví svůj vlastní příběh ze svého pohledu. Ne vždy je příjemné číst jak kritizuje kde co, ale na druhou stranu postava kritizuje i sebe. Dává to postavě určitý charakter. Chvilkami to je i docela vtipné. Takže se ten pohled mrzouta dá snést.
Popis událostí byl až moc detailní a i když jedna navazovala na druhou tak na příběh mělo vliv až několik událostí za sebou, které teprve spolu tvořili nějakou uchopitelnou událost mající vliv na děj. V ději sem se dost ztrácel a musel jsem si to přečíst vícekrát, abych pochopil o co tam šlo.
Celkově je povídka dobrá i relativně zábavná, postava působí svým pohledem na svět originálně, ale samotný děj je obtížně zapamatovatelný.
08.06.2023 - 14:59
14(7.)
Psavec: Díky, kolegu. Musela by stokrát... :) (Jen fikce.)
08.06.2023 - 14:49
10(10.)
andrew_maxwell: Díky moc za rozbor. Potěšilo.
08.06.2023 - 13:49
8(7.)
Gora: když myslíte, že je brilantní nápad vtahovat "profesionální pohled" do textu mluvícím o depresi, směle do toho.