Utíkám ven, když do duše mi prší
Kapky jako moře mých slz
tlučou do oken
Voní letní bouřka
Sůl v kalužích
smývá mi bolest světa,
když stromy si berou vláhu
Tak sáhnout si na duhu,
ta nikdy neomrzí
Dostávám odvahu -
dýchat čistý vzduch
Kapky jako moře mých slz
tlučou do oken
Voní letní bouřka
Sůl v kalužích
smývá mi bolest světa,
když stromy si berou vláhu
Tak sáhnout si na duhu,
ta nikdy neomrzí
Dostávám odvahu -
dýchat čistý vzduch
09.06.2023 15:50
zaseja: syrda: Sasanka: Psavec: Mlčeti Zlato: Miňko: mannaz: koiška: Hledač 01: Gora: Dandy: Všem ze srdce děkuji za komentáře.
09.06.2023 11:28
Letní bouřka je krásná. Přinese úlevu od žáru a vyčistí vzduch. A já tady tu úlevu a očistu cítím. Moc povedená!
09.06.2023 09:57
Jako bych to prožil, cítím tu očistnou svěžest pro zjitřelou duši. Moc krásná báseň.
09.06.2023 09:23
Čerstvý vzduch udělá dobře duši i tělu.
Ještě by se dalo upravit např. Tak sáhnout si na duhu, přirozenější by bylo: Sáhnout si tak na duhu...
Ještě by se dalo upravit např. Tak sáhnout si na duhu, přirozenější by bylo: Sáhnout si tak na duhu...
09.06.2023 00:52
Když letní bouřka voní, je to ten správný okamžik na básně...ta tvoje je kouzelná.
08.06.2023 21:41
zaseja
očistný déšť...miluju procházet se v něm
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.