... zajímavé, přečetl jsem tvoji báseň po druhé od posledního řádku nahoru a dávala stejný smysl... není řešením pochopit...

ale jen v případě že nemá duše hlad:-))))

V duši je ale člověk pořád mlád :-).

hezký obrázek:-)))))

Hodně upřímné a smutné...
ještě pořád existují lidé, kteří dokáží cítit "postaru"...ale ti ostatní po nich šlapou...:(

Hvězdy ti řeknou kudy máš jít a na co se ptát, abys nezabloudil cestou do mých snů......:-))))))

Ten neúprosný strážce čas měří stejně každému z nás!
A kde bývaly culíky jsou teď zkušenosti veliký:-o)))

Povedla se ti......:-))

moc pěkná :)

bez té druhé sloky by se mi možná líbila víc... ta už je trochu klišé ... :)... ale věřím, že od srdce :)

mluvi mi z duse. a i kdyz je v necem desne jednoducha... tak to ji dela krasnou.

Dokonalé, není co dodat.

Nosíš ji v srdci...
jako pihu
-na nose - ani není znát
kolikrát utopíš ji v lihu
když zmizí
dá ti život mat!

to sis zjednodušil, u tebe to určitě není hřích

kdo se k zemi nízko skloní
ví jak půda, snopy voní
a kdo by jen do ní kop
ten ví ho...no, je jen snob.

Hezounká, vždycky se jim vypláčeme do kožíšků...

Jo, znát tvé sny
a hrát v nich hlavní roli
nemusel bych být ani
herec.

je to nádherné, nevím co víc říct...

N: Děkuji moc, že i k této mé "podivnosti bez veršů" jsi našel veršovaný(krásný) koment!!

I stíny sklopily své hlavy,
to lásky krok za krokem
jdou zvolna životem
v letech stromořadí

Jdou zvolna, krok svůj nezastaví,
bez zábran k smíchu, slzám,
v horách, co osamocen slézám
však cestu jistou neporadí