|
...další "Matějovská"...
|
Jemnou vůni jasmínu
naprázdno stříkám do atmosféry
a za dřívějším účelem vonět ti
zbyly jen fleky na bledé košili
o něco větší ozonové díry v nebi
a o něco méně naděje
že by šel čas vrátit.
A tak smývám vůni květů
Co jen pro tebe rozkvétaly
Z šíje
která se tvých polibků nedočkala.
Kéž by štěstí znovu při nás stálo
já nepodváděla bych tě ve snech
kéž by lásky bylo v nás hodně, ne málo
já neproklínala bych tě ve dnech.
naprázdno stříkám do atmosféry
a za dřívějším účelem vonět ti
zbyly jen fleky na bledé košili
o něco větší ozonové díry v nebi
a o něco méně naděje
že by šel čas vrátit.
A tak smývám vůni květů
Co jen pro tebe rozkvétaly
Z šíje
která se tvých polibků nedočkala.
Kéž by štěstí znovu při nás stálo
já nepodváděla bych tě ve snech
kéž by lásky bylo v nás hodně, ne málo
já neproklínala bych tě ve dnech.
bez té druhé sloky by se mi možná líbila víc... ta už je trochu klišé ... :)... ale věřím, že od srdce :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ať si ji každej nazve sám.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kamufláž lásky
Předchozí dílo autora : Láska jedné známky

