Líbí se mi víc než ta první verze. Dík žes tam nechal tu růži ;)

neviem, či sa ešte vrátiš k dopísaniu tohto príbehu, ale bola by naozaj škoda ho nedokončiť.. mrzí ma, naozaj, že som sa k pokračovaniam nedostala skôr.. no ak som sa za ten čas aj stretla s nejakým dobrým príbehom, nič ma neoslovilo tak, ako Snílci.. veľakrát už som chválila tvoju fantáziu, a pochválim ju ešte raz, lebo si to naozaj zaslúži :))

Polibky seStupují...
Jinak zvláštní, co s člověkem udělají představy

Není co dodat - originální a krásný pohled na porod a sourozence :)

priznávam, že v poslednej dobe som tak trochu prestala čítať a písať, ale pokračovanie Snílkov by bol hriech neprečítať... aj po veľmi dlhej dobe však na mňa tvoj príbeh pôsobí tak ako predtým, pohlcuje ma úplne, norím sa do tvojej fantázie dravo a ako sup hltám každé jedno slovko... :))

páni :)

naděje neumírá...my umíráme

Je mi to hloupé, ale tak se mě to líbí, že nemám slov:-)

Čtu raději kratší texty s "hutným" obsahem. Jistě, Ali by z tohoto námětu asi udělala téměř hororovou povídku s patřičným napětím.

Krásný, málo u koho snesu ty rýmy takhle poctivě sázené, a ty jsi právě ten jeden z mála.

:-)))

Osobně folk moc nemusím, ale tohle je nádherná výjimka... Nádherná píseň!

Pane Čapku předejte prosím tento dopis Vašemu pošťákovi on už bude vědět jak jej doručit... Víte bylo by to príma! ;-) ..rosteš kámo!

:-)) ne ne, svého méďu ti nedám...kup si svýho:-)))))))
Víš, po tvém komentáři se neusmívám, já se přímo chechtám....:-))))
Ano máš pravdu,může to tak vypadat..ale myšleno to bylo trošku jinak...
Díky:-)

u mě taky dobré, ale něco tam neštimuje. Ano, to milování. Ve spojitosti s tou mámou, to vyznívá dost podivně. Jako nářek nad pocitovými útrapami autoritářské matky, nebo a to je ještě horší nad předčasně sexuálně vyspělou adolescentkou drženou doma.

(Toho méďu chcu! Můj Míša Kulička je už deset let po smrti.)

Děkuji za komentář...:-) Bylo zvláštní po deseti letech najít dopis, který mi byl tenkrát adresován...Vyvolal ve mě tolik pocitů a zapomenutých emocí...Musel jsem to dát vše ven...Pak přišla úleva.:-)

Velmi zajímavě napsáno :-)

jeden bod dolů za Lunetiky a jeden za ty přechodníky. Jenže je to suprové. Upřímně, jsem si toho všimnul jen díky těm Floydům v nadpise, jichžto jsem fanda. A čtu a čtu a nechybí tam skoro nic. Ten floydiánský pocit moderní pustiny, který se objevuje v jejich diskografii od Watersovské éry až po division bells, mám rád. No a nejlepší je konec. A přiznám se, že to asi chápu trochu odlišně. Totiž že ti prakticky vzato neznámí lidé, známí jako sousedé, o jejichž existenci člověk ve velkém paneláku kolikrát nemá ani ponětí, musejí nutně působit jako ufoni, vetřelci, když se ozvou tímhle způsobem. jo je to jako pokus o komunikaci s odlišnou civilizací.

Co dodat, fakt =D

No s úsměvem jsem si to přečetla-o závislosti se dočetla...
Jsi mladý a beznadějný? Je to napsaný s lehkostí, což se mi líbí a téma mi připadne dost "nevšední", ale což jak jinak krásně basnicky popsat ožrání? (Závidím, už jsem pěkně dlouho nikde nebyla.... =D)