Krásné. A trochu mě to rozsekalo.

děkuju za osvěžující četbu

prosté, a přesto krásné!

Měj se, díky, čau

Skvěle vyjádřený pocit, líbí se mi. Hodně.

Homér: Děkuju! Ať žijou.

Eliot Maják: Děkuji.

Já bych poslední sloku poupravil. Skočnil bych opět větou: "Jsme přátelé, ale pouze na papíru"
Dál bych tento pohled nerozvíjel. Zůstal bych u tohoto pohledu. Jinak první tři sloky jsou moc pěkné.

Zajímavý pohled, je to pěkné!

Mám podezření, že tuto psanku,
polhlita konejšivá náruč slov.
Jde o to, že z jarního vánku
vytvořila přelíbezný ostrov

V Trnavě maj veselo.

Talent na život. To je zajímavá vlastnost. Každý máme to, co nám bylo určeno. Na nás je pak, jak uchopíme životní výzvy, situace. Něco bude na tom, že nezáleží, co zbyde po nás, ale jak jsmé žili.

Tak to mě hodně rozesmálo ... :-)

Dle názvu jsem čekal, že to bude veselá rýmovánka o vrbě u vychlého potoka. A trefil jsem se. Ironii chápeš. Je to dobrý. Ať žijou smutný básně ze života.

Neu: Kdybys je hezčí. Jo, asi byla sranda:-).

Neu: No jo no, děkan.

LadyLoba: Nemít pocity, to musí bejt super. Kloš je hmyz. Vylišený...oddělený liniemi, čili vymapovaný. TOL...trees on other lands.

Nikdo nikoho nikdy nepochopí. A stejnak furt lidé tvoří další a další páry, budujou hnízda, staraj se o ptáčata, občas je tam i kukačka, ale což. Pak se hádaj, když někdo nechce dělat to, co mu určil ten druhý. Pak čučí na bednu a zdechnou. Nadějí je je jen další generace, která to zase posere po svém. Koloběh holt nemusí být vždy krásný. Super báseň Umouněnko.

Moc pěkné.

Já taky vím, že hloh je na srdce, dokonce i plody

Ahm ...jop