taron: Vždyť Homolkovi jsou prototyp, myslíš že jsem si obklopena rodinou někdy tak taky nepřipadala, najednou jsem nás přistihla že jsme stejně komičtí, a jak jsme se tomu pak od srdce zasmáli.

Yana: Děkuji, jsem rád.

Nevěra nás tiše okrádala, v téhle větě je toho strašně moc, nicméně! i obohacuje. Ať se to někomu zdá jakkoli paradoxní, její přežití (bez fatálních chyb) a takové vnímání, jaké je vyjádřené zde, tě prostě chtě nechtě hodí někam dál. Třeba tam, že si šťastný tam kde jsi a vděčný čemusi, hlavně však sobě.

taron: Ještě jednu poznámku-pokud kartářky mohou mít pravdu, ale jsou z 99% procent napojené na satana-jak říkáš-,znamená to že satan je pravdivý-a potom je to můj nejlepší přítel..:-)
Seznam mě s ním..:-)

Podívej,dneska údajně půl světa oslavuje "matku Terezu" je to už téměř kult osobnosti. Starala se o sirotky,umírající atd-údajně.
Ale pravda je úplně jednoduchá-katolická fanatička,která,pokud by peklo existovalo-mířila rovnou tam. To je jednoduchý fakt,pravda. Ne černobílá pravda,ale pravda. Nobelova cena-myslíš že by Ježíš toužil po Nobelově ceně kdyby teď žil?..Toto je pravá tvář "světice z pekla" :-)

http://www.atllanka.net/index.php?text=558-pekelny-andel-vatikan
u-matka-tereza??

Prý že když člověk umírá a trpí nesnesitelnými bolestmi-její slova- je to v pořádku,to ho líbá Kristus,bolest jsou prý polibky od Ježíše..
Když ti doktor místo léčby-nebo někomu Tvému blízkému-řekne místo podání morfia-to je v pořádku,to vás líbá Kristus- samozřejmě je to naprosto normální...
Dalo by se psát donekonečna o těchto zrůdnostech náboženství,které je vždy jen výplodem lidí..
Toto všechno píšu jen jako dodatek k mé cestě-necestě,proč jsem ten náboženský marasmus a všechno kolem opustil. Mě to stačilo,nevím co by ještě mohlo být horšího-pro mě.

Jan Václav Znojemský: Zajímalo by mě co znamená 2/5

Kuzma: sorry měla jsem rozečtené jedno dílo od Kakuzu a napsala jsem špatně komenty...

taron: Podívej se např.na toto-když mi Vladan řekne že kartářky,duchové apod .jsou nesmysly,rozumím tomu,i když si to tak úplně nemyslím. Proč? Protože on to říká na základě toho,co mu řekla logika,rozum,a i třeba nějaká zkušenost. To chápu,i já se snažím hodně věcí pochopit tou trochou rozumu:-) co mám,i když s ním ve všem nemusím a samozřejmě logicky nesouhlasím. Ale to není problém. Ovšem když mi ty,nebo někdo podobně "postižený" náboženstvím,vírou,začne vykládat že výklad karet je od ďábla..Co mám na to říct? Já nevidím Boha a ni ďábla,vidím ustrašené zmanipulované lidi vírou,loutky na provázcích které vodí víra. To NENÍ útok,odsuzování,-to je fakt. Protestant,katolík,žid nebo muslim-všechno to je v základu stejné,nemusím chodit na kázání abych to viděl,stačí mi pozorovat adívat se na lidskou povahu,psyché,obecně-i sám na sebe. V některých věcech jsme my lidé stejní. prožíváme stejný strych,stejnou nejistotu,stejné naděje,zklamání,utrpení i radosti. Ne snad? Nepotřebuješ svaté manuály aby jsi tento jednoduchý fakt viděla. Život je učitel,ne vymyšlený paranoidní polidštěný Bůh. Je to opravdu tak těžké vidět? Netvrdím že MOŽNÁ není něco,co nejsme schopni jen tak poznat,ale tím že něčemu uvěřím,jsem s poznáváním skončil. Je ze mě věřící člověk,ne poznávající člověk,a nakonec jen člověk.. Copak to je tak těžké vidět?:-)

2/5

5/5

Yana: byl jsem zvědav na tvůj názor .... a díky :), umíš to ...číst ...

o my dear dee ..... proste zase hezky ...... pis, pis, pis ...

tak jsem si to představil ..... :) a bylo to fajn ...

sakra ja se lekl...už sem se radoval, ale cejtim v tom rýmování...

3/5

3/5

3/5

taron: No,jo,pořád stejná písnička-proto se do debat s věřícíma lidma nepouštím,proto jsou mi bližší ateisté,i když jím taky nejsem. Prostě a krátce jak jsem už řekl-nejde mluvit o moři s žábou ve studni. Nebo aspoň o rybníku. Protože si myslím že úplně jesně věci nevidíme nikdo,ale je možnost aspoň se pokusit poodrhnout oponu. Nevím jestli je lepší prožít život s jedním člověkem,protože se to údajně má.nebo nechat život ať působí a jít s ním. Asi jak pro koho,ale tady neřešíme osobní věci,to že jsem to všechno napsal je jen proto že nemám co skrývat,nebojím se satana ale spíš lidské hlouposti,nebojím se mrtvých,duchů, ale spíš živých-některých.

Snad na konec s těmito debatmi s Tebou o těchto věcech ještě toto-a vypíchl bych bod č.1-tedy já bych ho zdůraznil,jiní možná ne:


Čeho nejvíce litujeme před smrtí
Prosinec 15, 2011 | Leo Kladívko

by Pechan @deviantart.com
[via Inspiration an Chai] Bronnie Ware pracovala mnoho let se starými a umírajícími lidmi, sdílela s nimi poslední chvíle života. Na svém blogu nyní zveřejnila pět nejčastějších věcí, kterých umírající lidé litují. Co může být větší inspirací pro naše současné životy relativně daleko od smrti?

Jak se Bronnie se svými klienty bavila o tom, čeho v životě litují, některá témata se začala opakovat. Na základě tohoto článku pak vyšla celá kniha „The Top Five Regrets of the Dying“.

1) Přál bych si, abych měl odvahu žít život podle sebe, ne život podle očekávání druhých.
To byla nejčastější lítost ze všech. Když si lidé uvědomí, že se jejich život je téměř u konce a podívají se zpět, jednoduše vidí, kolik snů zůstalo nenaplněných. Většina lidí si nenaplnila ani polovinu svých snů a musela umřít s vědomím, že to bylo volbami, které udělali.

Je potřeba se pokusit naplnit alespoň některé z našich snů. Jakmile ztratíte své zdraví, bude pozdě. Zdraví přináší svobodu, kterou si málo kdo uvědomuje.

2) Přál bych si, abych býval tolik nepracoval.
Toto tvrdil každý umírající muž, se kterým jsem se setkala. Propásli dětství svých dětí a společnost svých rodičů. Ženy tuto lítost také zmiňovaly. Jelikož ale patřily ke starší generaci, většinou nebyly nositelky výdělku. Všichni muži, se kterými jsem pracovala hluboce litovali, že strávili tak velkou část svého života prací.

Zjednodušením životního stylu a vědomými rozhodnutími je možné omezit potřebu tak, že nepotřebujete takový příjem, jak si myslíte. A vytvořením více prostoru ve vašem životě se můžete stát šťastnějšími a otevřenějšími novým příležitostem, které mohou více vyhovovat vašemu životnímu stylu.

3) Přál bych si, abych býval měl více kuráže vyjádřit své pocity
Mnozí lidé potlačovali své pocity s cílem zůstat za dobře s okolím. Výsledkem byl život na lécích a fakt, že nikdy nebyli opravdu sami sebou. Mnozí si přivodili různá onemocnění vztahující se k zahořklosti a křivdám, které s sebou nesli.

Nemůžeme ovládat reakce ostatních. Přesto lidé zpravidla reagují, pokud změníte přístup pomocí upřímnosti. Nakonec vás to posune ke vztahům na úplně jiné úrovni. Buď tak, nebo to prostě odstraní nezdravé vztahy z vašich životů. Ať tak, nebo tak, vyhráváte…

4) Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli.
Lidé se většinou plně neuvědomí důležitost starých přátel, dokud se neocitnou na smrtelné posteli. A v ten moment již většinou není možné je dohledávat. Někteří se nechali svými životy natolik polapit, že jim „zlatá“ přátelství s lety utekla. Každému, když umírá, chybí staří přátelé…

Skoro každého polapil rušný životní styl natolik, že mu přátelství unikala. Ale, když se přiblíží smrt, fyzické detaily života odpadnou a lidé chtějí dát do pořádku své vztahy k přátelům. Většinou už to ale není možné, jsou příliš staří a chatrní. V posledních týdnech před smrtí zůstávají pouze láska a přátelství..

5) Přál bych si, abych si dovolil být šťastnější
Toto je překvapivě velmi časté přání. Mnozí si až do konce neuvědomili, že štěstí je volba (alespoň pro většinu z nás). Zamrzli ve starých vzorcích a zvycích. Takzvaný komfort rodiny zaplavil jejich emoce stejně jako fyzické životy. Hluboce v sobě však touží po opravdovém smíchu…

Když jste na smrtelné posteli, je vám jedno, co si o vás myslí ostatní. Je nádherné se uvolnit a smát se dlouho před smrtí.

Život je volba. Je to VÁŠ život. Volte vědomě, volte chytře, volte upřímně. Volte štěstí.

ale jooo, to by šlo...

Devils_PIMP: kolik jsi za poslední rok přečetl knih poezie? Poezie není jen rymování první druhá první druhá... tak mě přestan furt urážet a navažet se do mě.

taron: fajn dle tebe, neberu ti to přece. Mě se to proste nečte dobře, ale hezky to vypadá

tak hele prvně ste me přinutili k tomum, že pokud chci publikovat tak musim komentovat druhý. Tak to dělám...mám proste svůj názor. A cokoliv co jenom mírně zapácha pravidelnosti se mi proste nelíbí...Ale jinak forma celkem zdařilá...Název krapítek fádní...jsou to tři věci...Když mě osloví název podívam se, pak zjistim že je to i zajimavá forma, ne 4 - 4 - 4...2 - 2 - 2. a pak čtu... ve stupnici 1 - 5 je to U MĚ, 2-