Vladan: A není?

Vladan: Odpovídám tam někde dole na tvou otázku...vrah, co bude nakonec litovat svých činů...a přijme víru...pak bude na tom lépe, než ten, kdo nepřijme...ano...ten kdo nepřijme ale taky hřeší a i když nehřešíl vraždou ale součet jeho hříchů může být nakonec větší, než součet hříchů vraha...hele soud ...poslední soud bych nechala na Bohu...:)

Povrchnost jak prase tuty plesy

Lepšíš se, jen ty rými občas dopilovat :) Jinak obsahově velmi pěkná ! :)

inkoust: myslíme že je jasné co jsme si vytýčili, někdy když to přijde, znejistíme, nebo je cesta jiná od představ, jsme rozladění. Když se ale podíváme upřímně, na vše i na sebe a třeba očima druhého, dokážeme si připustit že je podstatný obsah, ne cesta? I se pousmát se a jít dál s už povědomím prožitého? ...tak to jsem si přál sdělit... :-)
Děkuji za Tvůj čas i myšlenku. :-)

Doufám, že jsi těch sešitů našel víc...

Líbí se mi to. Jen mám dojem, že ta první sloka vyznívá trochu nejasně, a nebo jsem neporozuměl. Na mne to dělá dojem, žes chtěl říct, že ne vždy nastane to, co člověk vnímá jako něco, co by se stát mělo a kolem čeho třeba váhavě krouží nebo přešlapuje.

puero: opus dei, jako má určitá osobní duševní instituce, co by paralela s existující Vatikánskou... hledal jsem v sobě název, který mě bude vnitřně vyhovovat, tento jsem vybral... :-)

Miro Sparkus: děkuji za Tvou návštěvu a komentář, protože má smysl. já si připadám víc jako ten, co píše pocity v nějaké mě vyhovující formě, než co by básník, Ty jsi vyjádřil svůj pohled a to je dobře. Já vnímám formu jako takovou po svém¨, mě vyhovující, nemohl bych jinak, to bych se sám sobě zpronevěřil. a to je dobře, nebuďme stejní a vnímejme svět milionem očí, jedině tak budeme
poznávat...
p.s. s tou čínskou restaurací jsi mi udělal radost, mám rád východní životní filosofii... a i kuchyni... ;-) jen ne prosím "Bóbika!":-))

janubalinka: děkuji za Tvou chvíli. :-)

Homér: Homér: tomu se nedá utíct... ;-) Děkuji za Tvou zastávku! :-)

Viviana Mori: děkuji... a jsem rád, že jsem mohl být toho příčinou.. opravdu! :-)

Viviana Mori: Děkuju Ti... :-) Čárky tam nejsou schválně :-)

Přesně, teď mi máma volala, že mi dá dům a já jí na to seru. Radši budu ve špeluňce bez sporáku a pračky.

Souhlasím s Vivivan... přesně to jsem chtěl zrovna napsat. Je těžké na tohle téma pojmout nějaké nové a originální zpracování, ale to neznamená, že by snad nesměli vznikat takovéto "klišé" básně. Vyjádřilas pocity hezky, až se trochu divím, že mě to nenutí k nějaké větší kritice.
Ano, nic nového na světě, zapadne do šedého průměru, ale i tak dobré. Nicméně mě to přivedlo k isnipraci na téma snů, ale je to základ té tvé básně... silnější by možná bylo, kdyby až do poslední chvíle nebylo zřejmé, že se jedná o sen. Navodit ve čtenáři pocit lásky a takové hřejivé pohody, a pak jak mávnutím proutku, otevřením víček, bum... a jasné ráno je černou nocí, opět zpět v krutosti reality, kde ten, o kom se zdá, jakoby ani nevěděl, že existuješ... samozřejmě by se musel změnit i název, protože to je každému hned jasné... :-)

No nic, nechal jsem se trochu unést fantazií... promiň...

opravdu semi to líbí povedla se ti

Homér: Díky :)

zajímavě vyjádření bolesti ale neboj bude líp jinak semi to moc líbí

Zajímavá, i když já bych uvítal trochu větší propracovanost. Takhle mi to spíše přijde jako trochu delší moudro z čínské restaurace, (v tom dobrém slova smyslu) než jako báseň... ale je to dobré a líbí se mi to...

je to zajimavě pojaté zvláštní líbí ...