dobré, dosť dobré.

Tohle jsi asi nepsala na Trhovkách pod tobogánem s ovocným pivem v ruce po příchodu z diskotéky na pláž. I když kdo ví. I na Orlíku se dá najít mys Dobré naděje či Zátoka sviní. Líbí se mi to.

Yana: Po rokoch som opäť natrafila na pesničku od Elánu, na ktorú je tam link. Kedysi som ju nechápala, nevedela text oceniť, je silná. A čo sa týka Andersena, len máloktorá rozprávka bola s dobrým koncom. Nedávno som to rozoberala aj s Martinom (s Ním). Bola som dlhšie chorá, a tak som zašla do kníhkupectva, kúpiť si rozprávkovú knižku. (Áno, áno, v duši som ešte dievčatko) Aké však bolo moje sklamanie, keď nemali v ponuke tie najkrajšie rozprávky, na ktorých sme vyrástli... Osobne som zbožňovala Heidi (prvá kniha, čo som sama prečítala) a Pippi Dlhú Pančuchu, či rozprávky bratov Grummovcov. Včera som si prečítala, že napr. Malú morskú vílu Andersen napísal po tom, ako jeho prvá láska odmietla žiadosť o ruku. Celkovo mal ťažký život už od detstva a nesmierne komplikované vzťahy. Každopádne, táto inšpirácia sa mi zapáčila a asi som s ňou ešte neskončila... ;)))

ŽblaBuňka: oslov radek: já děkuji, i pro vás ráda píšu

taron: při téhle jsem nemyslela na nikoho jen na sebe, ale ! mám tu jednu a to jsem opravdu myslela na tebe, možná příště, pa a dík

chápu i to že někoho z té básně mrazí, ale vnímám pohádkovou atmosféru, přemýšlím o malé prodavačce sirek, tu pohádku jsem milovala a vždy jsem strašně plakala, možná ale, ta pohádka také skončila dobře, holčička přece odešla do nebe, pryč od svého trápení, asi ji najdu a přečtu si ji, po letech, to mimochodem, tvoje báseň je emotivní ta inspirace H.CH.A. se mi moc líbí, a ano konec je vlastně dobrý jako v pohádce, co v takovém vztahu, leda být ledovou královnou...je to taková jiná tvoje, pěkné

black.heart: To už bylo dávno, patnáctky jsou děti s občankou. Dík za to, že jsi to vůbec nazvala básní.

Yana: To je dobře, že si v tom něco najdeš. První odstavec je o meteorologovi z Lysé hory, atd. Dík

nějakým způsobem mě dojala, no ano přijde, něco nebo někdo, vždy když už myslíme že dál to nejde, přijde, přítel, skutek, rodina, úsměv, povzbuzení, vždy něco přijde...vlastně se mi líbí i to že je od tebe a že víš že přijde...je krásná

Mě osobně více oslovila ta první, ta je úžasná...prostě wau :)V zajetí tvoříme dílo - ano, tak přesně se to dá nazvat, ...přímo hoříme pro rozmanité představy a naše postranní úmysly a skrytá přání jsou : co nejméně kritiků a co nejvíce potěšit, oko, sluch , a vůbec smysly ....Nakonec něco stvoříme...a vono si nás to ochočí...omotá kolem prstu, snad za to může ten měsíc, díky němuž se stáváme náměsíčními....

ale i ta druhá je výborná, ale k sobě moc nesedí....proto možná tu druhou posuzuji o dost " jináč " :))))))

každá jiná a obě originální, navíc ta dvojka přes rozvernost je duchaplná, a jednička má krásný text

skvěle popsáno, ano chápu ten určitý strach, ale je vlastně tak krásný, povzbuzující smysly a vlastně se bez těchto okamžiků nedá žít, alespoň někomu...Je to jeden z nejkrásnějších strachů, že podlehneme a bude konec světa...

mannaz: díky, milý je i tvůj komentář:-)

slnečnica: ó díky, jsem rád, že jsem Vás tak hluboce zasáhl svým dílem:-)

Mamka: díky, myslím si, že s poezií je to podobné...také se občas zalíbí a je pochopena jen tím měsícem...:-)

Severak: Díky za komentář. A jsem ráda, že se ti líbí název:-).

Drsný. Připomíná mi to video kde jeden hráč doslova zazdil ve hře The Sims dítě, ani už nevim proč. Jinak bod plus za název,

Kruciš. Právě si asi po patnácté pouštím toto: https://www.youtube.com/watch?v=F9nK0vX743Y
Což mi připomněla tahle báseň :-).

Obě krásné. Ta druhá, rozvernější mi je zvlášť milá :-).

Krásne obrazotvorná. Hah, doslova. Klobúk dole. :)