Zrození jarní tání
radost i bolest
svítání
Pole louky běh koně
stopy k obzoru
umírání
Sebe chci ti básní dát
pár obláčků z dětství
chundelatá zvířátka
lední medvědy
bílou velrybu a slona
vše posypané stříbrem
probdělé noci
Oči plaché laně na lesní cestě
jsem zkřehlá a prochladlá!
čím více poznávám lidi
tím raději píši básně
pro tebe
Obloha ožívá barvami motýlích křídel
vítr si pohrává s lístky vinné révy
slunce malíř dobarví hrozny
Víno stoupá do hlavy
možná poletím...
radost i bolest
svítání
Pole louky běh koně
stopy k obzoru
umírání
Sebe chci ti básní dát
pár obláčků z dětství
chundelatá zvířátka
lední medvědy
bílou velrybu a slona
vše posypané stříbrem
probdělé noci
Oči plaché laně na lesní cestě
jsem zkřehlá a prochladlá!
čím více poznávám lidi
tím raději píši básně
pro tebe
Obloha ožívá barvami motýlích křídel
vítr si pohrává s lístky vinné révy
slunce malíř dobarví hrozny
Víno stoupá do hlavy
možná poletím...
23.03.2024 05:39
Hanulka
Yana : ta je pěkná, děkuji.
17.07.2013 21:19
Devils_PIMP
Hezke a tvoje
16.07.2013 22:43
Když je co nalít do sklenky a slunce dobarvuje nové hrozny, tak je všechno v pořádku.
A když si člověk může dovolit ten přepych, být chvíli sám...
Pro mne tam nic nechybí, ani nic nepřebývá, vnímá tu emoci, kterou jsi tam vložila, odevzdání, vnímavost. Kousek nostalgie, to mám rád.
A ještě jsi to dokázala uspořádat výtvarně.
Smekám...
A když si člověk může dovolit ten přepych, být chvíli sám...
Pro mne tam nic nechybí, ani nic nepřebývá, vnímá tu emoci, kterou jsi tam vložila, odevzdání, vnímavost. Kousek nostalgie, to mám rád.
A ještě jsi to dokázala uspořádat výtvarně.
Smekám...
16.07.2013 08:39
taron: při téhle jsem nemyslela na nikoho jen na sebe, ale ! mám tu jednu a to jsem opravdu myslela na tebe, možná příště, pa a dík
15.07.2013 14:42
Vlastní planetu máme všichni...ale vidíme většinou jen tu svoji...na planety těch druhých často zapomínáme, nebo nás jejich planety zraňují nebo jim nerozumíme...a ano, čím víc poznáváš lidi, tím raději píšeš básně....jakobys to psala pro mě...v tu chvíli jsem se tak cítila, jako bys psala mě soukromý dopis, díky :)
a to : "možná poletím"...úplně se mi chtělo taky : "možná letět "!
a to : "možná poletím"...úplně se mi chtělo taky : "možná letět "!
15.07.2013 09:05
Yana: To poznám až príliš dobre. S tým rozdielom, že mám pocit, že niet kam utiecť pred svetom - musela by som utiecť sama pred sebou. Chcelo by to vlastnú planétu. ;)
15.07.2013 08:56
slnečnica: Občas člověk propadá melancholii, víš, hlavně že je kam utéct. Včera k večeru pod pergolou, po které se pne ta vinná réva. A bylo mi vlastně fajn :-)A děkuji.
15.07.2013 08:47
... čím víc poznávám lidi, tým raději píši básně pro tebe... tak nejako to bude, smutné je to, však? Báseň pekná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.