15.07.2013
7
1364 (18)
0
Když potemní slunce
a v duši se rozvíří bouře
která vhání slané slzy
do klidného údolí bytí

Přijde

Když se nás zmocni beznaděj
a svět se zdá nesnesitelný
s hořko-kyselou příchutí
se nám sny bortí
jako hrad z karet

Přijde

Když už nevidíme světlo
na konci tunelu nadějí
kde přestali i hvězdy svítit
a my propadáme depresi

Přijde

Přijde ten kdo pomůže
a novou jiskru světlé budoucnosti
v nitru zapálí jen pouhým slovem
znějícím jak tisíce ptačích hlasů
a s uklidňující melodií harfy.

Ten jenž zůstává v skrytu
a drží stráž ve stínech
jen aby Ti přispěchal na pomoc
pak už ji stačí chytit do sítí

A uslyšíš ta slova
co sladce znějí:
Vždy tu budu
a pomoc svou Ti nabídnu
 17.07.2013 21:07
všem moc děkuji
 17.07.2013 12:06
krásna ubolená pravda...
 16.07.2013 11:15
 chloeee
Je krásná, krásná myšlenka.
Pravé přátelství má obrovskou cenu... a právě v takových chvílích tu největší... když někdo přijde a dokáže říct:
"Vždy tu budu
a pomoc svou Ti nabídnu"
 16.07.2013 11:02
Šedivé, bolavé.. Líbí se mi forma a opakující se "Přijde" na koncích slok.
 16.07.2013 08:21
nějakým způsobem mě dojala, no ano přijde, něco nebo někdo, vždy když už myslíme že dál to nejde, přijde, přítel, skutek, rodina, úsměv, povzbuzení, vždy něco přijde...vlastně se mi líbí i to že je od tebe a že víš že přijde...je krásná
 16.07.2013 00:43
Krásná s krásnou myšlenkou.
 15.07.2013 21:53
Moc moc pěkné :) krásně procítěná báseň

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.