Severak: no byla to fakt kočka, bohužel na fb nemá žádné fotky, že bych odkazoval... :-D, ale vůně starých knih je nej!

Pěkná a povedená. Ale žít stále ve strachu, to není zrovna ideální...

Povedená, nejvíce se mi líbí ten závěr. Pěkná báseň :-).

Pěkná, já si ze svého roku nepamatuju ani ťuk :-D

zavidím povedená

Zajímala by mě Markétina motivace - opravdu byla jediná její motivace ke zkoumání diktafonu to, že nemůže usnout? Vždyť to jde řešit spoustou jiných způsobů. Jaký měla Markéta vztah k detektivkám? Řešila ráda záhady?

To, že povídka střídá žánry, mi nevadí. Má celkem překvapivý závěr a její prostřední část je docela napínavá, takže jsem si ji docela užil.

Severak: Děkuji. :-)

vážně nechci moc,
jen tě chci mít vedle sebe.
vážně nechci víc,
než držet tě za ruku
a koukat se na hvězdné nebe.....

moc hezky jsi to napsal, ostatně ...jako všechny verše od tebe:.))

Yana: Kvalitní námět je dar a je hřích ho promrhat. Taky mám v šuplíku náměty na povídky, něco mám i rozepsané. říkám si, že snad na to bude někdy čas. Otázka je jestli znovu objevím tu počáteční invenci.

Já taky, ale fotím digitálně a hudbu většinou poslouchám z PC :-)?
Nakonec? Otázka je, co předtím a co potom? Kolik markét by nechalo spát detektivy v kuchyni (proč? Neměl na hotel? Okradli ho?) aniž by k nim něco cítily?

Vladan: Já jsem fanoušek starých technologií :D

,,vyspal se ten detektiv s Markétou nebo ne?" - Dobrá otázka :D Nakonec spal na gauči v kuchyni... :D

Nic si nepůjčuj! Filmy dnes už vyvolávají jen "úchylové", dnes se fotí digitálně.
Jo, z kontextu vytržená je. Chtělo by to pěkně zaobalit a oplácat...
Mimochodem - vyspal se ten detektiv s Markétou nebo ne?

ewon: Jejda, jak hluboko v čase jsi zavítal! O živém a neživém viru píšu tady: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=18511-viry-viry-viry-same-
viry
Podle mne je vir neživý. Ta hranice "živého" je opravdu trochu neostrá. Například umřou viry? Jak se to pozná? Nijak se neprojevovaly "za živa" - jak se projeví smrt? Rozpadem? Rozpadá se i kámen.
život, se dokáže udržet při životě samovolně - hmmm živí tvorové přijímají z okolí energii ve formě potravy. Nebude-li potrava (energie) - zemřou. Není to dost podobné počítačovému viru?
jakou má virus idividualitu? Existují miliony naprosto stejných virů. Možná by bylo lepší říkat, že vir se klonuje.
1) jaká je nejmenší velikost organismu? - na to ti odpovím, až zadefinuješ význam pojemu "organismus".
2) co všechno z živého umíme stvořit uměle? DNA bakterie?
3) máme si život představovat jako... - co je to život? Jak chceš hovořit o vztahu uhlíku a života, když zatím nevíme, co je to "život"?
4) když jsme u rozměrů života: čas- je smrt evolučně výhodná? - zcela jistě. Bez ní by nebyla evoluce.

Vladan: Sakryš! Musím si půjčit nějakou knihu o fotografii, ať ta moje fiktivní fotografka nepohoršuje fotografy skutečné.

Jinak tahle povídka je vlastně trochu ,,vytržená z kontextu", takový náhlý víkendový závan inspirace.

Mě ani tak nevadí, že to nemá konec, jako spíš, že to nemá začátek (příběhu). A nechceš doufám říct, že když u detektivky nevyslovím řešení, tak se povídka stane automaticky "tajemnou"!
Expozicí se obvykle rozumí nastavení kombinace dvou veličin. Délky expozice (času) a clony (množství světla). Správných expozic může být tedy více (různé kombinace clony a času).
Pokud bys v povídce ty přeexponované filmy vyloženě vyžadoval (otázka zní proč? Jsou snad dějotvorné? jde o vypíchnutý podstatný detail!!!), tak Markéta buď musí uvažovat nad clonou a časem expozice, nebo může zvážit expozici jako celek a délku (či teplotu) vyvolání. Pokud nechá film ve vývojce déle (nebo je vývojka teplejší), lehce je "přepálí" taky. Ovšem bylo by divné, kdyby se podívala blbě na hodinky u všech filmů... A mimochodem, po vývojce a ustalovači (za naprosté tmy) následuje praní a poté sušení. Ale ihned po vyndání z ustalovače může film na běžné světlo. To červené světlo v koupelně jsem bral jako "náladovku" - při vyvolávání filmů se vůbec nepoužívá!

nějakej rozdíl by filozoficky bejt měl, když máme pojmy živé a neživé. :)
Předně existencialisti: smrt. Co je živé jednou umře. Myslím, že neživému se něco jako smrt nemůže přihodit. Druhá tajemná věc: zrození. Ta už nechala existencialisty chladnými. Co je zrození?
Pokud vím, tak živé je z živého a nový život je nedokonalá kopie starého. Ale... co bylo na začátku? právě ten problém, který asi nikdo zatím nechápe. :) Další pojem: individualita. Opět pojem, který se těžko chápe v neživém světě (i když můžeme myslet, že třeba kámen je individuální). Individualitu můžeme chápat tak, že organismus: přijímá energii a hmotu a vylučuje nepotřebné látky (a teplo). Tj. vždycky je tu: živý organismus a (zpočátku) neživé okolí mezi nimiž probíhá čilá výměna.
Co by tyto pojmy spojovalo na materiální úrovni? Můj první nástřel je DNA...nebo nějaká sloučenina, která definuje infividuum a je kopírována při rozmnožování. Na DNA je asi hezké to, že ji můžeme chápat jako informaci (byť věřím, že může mít i jiné funkce) (první problém by mohl být v tom, že virus na počítači by tu definici splňoval též...). V čem je rozdíl (a možná jádro sporu): život, se dokáže udržet při životě samovolně. (neboť viry na PC si pro sebe nestaví počítače a nevyrábí proud).
Při všech dokumentech o přírodě na všech televizích, tyhle otázky jsou těžce abstraktní a málokdy si je spojuju s nějakým pišišvorem v moři... No šlo by psát dál, ale je to zbytečné zatěžování čtenářů.
Spíš položím jiné otázky:
1) jaká je nejmenší velikost organismu?
2) co všechno z živého umíme stvořit uměle?
3) máme si život představovat jako zvláštní existenci uhlíku nebo spíš jako funkci, jako dynamický tok informace (neumím to lépe vyjádřit), které v našich podmínkách využívá uhlík?
4) když jsme u rozměrů života: čas- je smrt evolučně výhodná? (myslím, že jo)
Uf, je pozdě, doufám, že neopakuju, co někdo napsal pode mnou.
Jsou to hezký témata :), takový správně neřešitelný. :)

docela by mě zajímalo, jak vypadala naživo...

jinak ,,voněla jako stará kniha" je naprosto ultimátní přirovnání, to si určitě zapamatuju navždy! :D

Vladan: Do kategorie povídky/tajemné, jsem to zařadil protože to nedovysvětluju do konce (jinak by to byla detektivka ;).

Jinak co se týká expozice a světla, žil jsem mylně v domění, že to jsou oddělené veličiny. Hmmm, příště si musím ty reálie víc nastudovat :-/

opravdu je ta báseň napsaná krásně, opakovaný začátek každé sloky a pak ta nedokončená, ponechaná fantazii čtenáře, nádhera

Jako rusofil se ohrazuju proti verši ,,Z Ruska nikdy nepřišlo nic dobrýho." :-/ To svědčí o jedinném: Pisatel buď neví co je dobré nebo zná Rusko jen z Mrazíka :D