|
O virech víme, že patří mezi původce nemocí, že napadají bakterie, rostliny i živočichy včetně lidí. Ovšem to sloveso „napadají“ není tak úplně správné, protože evokuje aktivní činnost virů. A tady je potíž. Jsou viry živé organismy?
 12.10.2012 3 1385(12) 0 |
Pokud se domníváte, že jsou živé, pokuste se vyjmenovat, co odlišuje „živé“ a „neživé“. Zjistíte, že viry vesměs splňují to „neživé“.
Například: vir se aktivně nepohybuje (unáší ho okolní prostředí – vzduch, voda, krev…). Nemá žádnou látkovou výměnu (nepřijímá „potravu“, nevylučuje). Dokonce se ani sám nemnoží, k tomu využívá hostitelskou buňku. Nereaguje ani na žádné vnější podněty, snad s výjimkou jediného. Vir je totiž tvořen jen genetickou informací (DNA) s proteinovým obalem na povrchu. Ten proteinový obal funguje obdobně jako „klíč“. Když vir (vláčen prostředím) narazí na buňku, která má v povrchové membráně kombinaci atomů odpovídající kombinaci atomů proteinového obalu (klíči), pronikne virus do vnitřku buňky a jeho DNA se napojí na DNA buňky. To vše je ale založeno pouze na „chemické podstatě“. Buňka poté začíná produkovat kopie viru a následně umírá. Dá se říct, že vir je takový kamikadze – zabije buňku a tím i sebe – pokud jde něco tak málo živé jako vir vůbec „zabít“.
Nyní se objevil výzkum, který možná úplně změní naši představu o „živých“ virech. Vědci zkoumali bakterii Enterococcus faecalis žijící v našich střevech a zjistili, že pokud bakterie narazí na zdroj potravy, začne sama vytvářet bakteriofágy, což je označení pro viry napadající bakterie. Bakteriofágy můžeme přirovnat k „inteligentním“ nášlapným minám. Když se k nim přiblíží bakterie (jiného druhu), bakteriofág do ní pronikne a zničí ji. Protože před zničením bakteriofág zajistí, aby napadená bakterie sama „vyrobila“ další nášlapné miny – repliky viru, je to z hlediska vedení (chemické!) války tak vysoce sofistikovaná zbraň, že si o ní naši vojevůdci mohou zatím nechat jen zdát! Proč to Enterococcus provádí? No proto, aby ochránil zdroj potravy pro sebe (bakterie svého druhu) – tedy normální válka o zdroje!
Z tohoto pohledu je vir (bakteriofág) neživý, je to pouhá chemická mina nalíčená na nepřítele.
Nyní opusťme výzkum a pokusme se o určitou zobecňující spekulaci – nemohly by být náhodou VŠECHNY viry produkty bakterií? Odpověď je docela jednoduchá – mohly! Viry, které dnes napadají člověka, živočichy i rostliny, mohly kdysi dávno vzniknout v chemické válce pra-bakterií a poté, jak se tyto pra-bakterie evolucí vyvíjely k vyšším organismům (rostlinám a živočichům), probíhalo v jejich buňkách (!) i evoluční modifikování oněch min - virů, které jsou dnes díky tomu schopné napadat i všechny vyšší organismy. Díky sofistikovanosti těchto samoreplikujících se min se zbraně určené proti konkurující skupině bakterií samy „evolučně vyvinuly“ a dnes ohrožují i organismy, proti kterým vůbec nebyly původně „určeny“!
Je-li tato úvaha správná, pak nemoci jako chřipku, žloutenku i virové druhy rakoviny způsobují neživé miny – pozůstatky z chemické války pra-bakterií z doby před cca dvěma miliardami let!
zdroj:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6521
Například: vir se aktivně nepohybuje (unáší ho okolní prostředí – vzduch, voda, krev…). Nemá žádnou látkovou výměnu (nepřijímá „potravu“, nevylučuje). Dokonce se ani sám nemnoží, k tomu využívá hostitelskou buňku. Nereaguje ani na žádné vnější podněty, snad s výjimkou jediného. Vir je totiž tvořen jen genetickou informací (DNA) s proteinovým obalem na povrchu. Ten proteinový obal funguje obdobně jako „klíč“. Když vir (vláčen prostředím) narazí na buňku, která má v povrchové membráně kombinaci atomů odpovídající kombinaci atomů proteinového obalu (klíči), pronikne virus do vnitřku buňky a jeho DNA se napojí na DNA buňky. To vše je ale založeno pouze na „chemické podstatě“. Buňka poté začíná produkovat kopie viru a následně umírá. Dá se říct, že vir je takový kamikadze – zabije buňku a tím i sebe – pokud jde něco tak málo živé jako vir vůbec „zabít“.
Nyní se objevil výzkum, který možná úplně změní naši představu o „živých“ virech. Vědci zkoumali bakterii Enterococcus faecalis žijící v našich střevech a zjistili, že pokud bakterie narazí na zdroj potravy, začne sama vytvářet bakteriofágy, což je označení pro viry napadající bakterie. Bakteriofágy můžeme přirovnat k „inteligentním“ nášlapným minám. Když se k nim přiblíží bakterie (jiného druhu), bakteriofág do ní pronikne a zničí ji. Protože před zničením bakteriofág zajistí, aby napadená bakterie sama „vyrobila“ další nášlapné miny – repliky viru, je to z hlediska vedení (chemické!) války tak vysoce sofistikovaná zbraň, že si o ní naši vojevůdci mohou zatím nechat jen zdát! Proč to Enterococcus provádí? No proto, aby ochránil zdroj potravy pro sebe (bakterie svého druhu) – tedy normální válka o zdroje!
Z tohoto pohledu je vir (bakteriofág) neživý, je to pouhá chemická mina nalíčená na nepřítele.
Nyní opusťme výzkum a pokusme se o určitou zobecňující spekulaci – nemohly by být náhodou VŠECHNY viry produkty bakterií? Odpověď je docela jednoduchá – mohly! Viry, které dnes napadají člověka, živočichy i rostliny, mohly kdysi dávno vzniknout v chemické válce pra-bakterií a poté, jak se tyto pra-bakterie evolucí vyvíjely k vyšším organismům (rostlinám a živočichům), probíhalo v jejich buňkách (!) i evoluční modifikování oněch min - virů, které jsou dnes díky tomu schopné napadat i všechny vyšší organismy. Díky sofistikovanosti těchto samoreplikujících se min se zbraně určené proti konkurující skupině bakterií samy „evolučně vyvinuly“ a dnes ohrožují i organismy, proti kterým vůbec nebyly původně „určeny“!
Je-li tato úvaha správná, pak nemoci jako chřipku, žloutenku i virové druhy rakoviny způsobují neživé miny – pozůstatky z chemické války pra-bakterií z doby před cca dvěma miliardami let!
zdroj:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6521
15.06.2013 - 22:06
VIRY, Viry, viry..... samé viry : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mzdy – zase pod míru II
Předchozí dílo autora : Rozsudek ze sbírky Doteky bohů (8)
