|
|
|
báseň plná rýmu a krásných obratů zakončená povídkovou úvahou
|
|
Už si nestěžuji, už to krásné mám, ne na dítě se nevymlouvám, žena mi syna dala a mě můza políbila.
|
|
|
|
nemusíme být spolu - teď, když… vnímáme svý vnímání - dnes
|
|
pár dnů bylo ticho, v hlavě, duši, v srdci. Dneska už ne...
|
|
Dokud píšu, vím, že jsem! Tedy bez Tebe… Potom budu psát taky, ale to už budu vědět, že Jsi…
|
|
Další má báseň která naději dala ale v zápětí vzala
|
|
Milujeme své Múzy…, jsou pohádkové, jinak bychom totiž, už nic a nikdy nenapsali…
|
|
Vopruz, sanfranciskej styl.
|
|
|
|
|
|
Zase jedna smutná na kamaráda kterého jsme vždy brali a ptám se sám sebe proč ty hodní odchází dřív jak ti zlý.
|
|
http://www.youtube.com/watch?v=GF04YjsJblY&feature=share&list=PLjZhMS4swuw-YZDe5Gwyd4LYEob1vHSIl
|


