|
Pro mne zatím dílko netypické ... Včera při cestě šalinou ...koukla jsem mimoděk z okna a uviděla to, co vidí mnozí, ale přesto děláme, že to neexistuje, že nás se to netýká ...lidi bez budoucnosti ...ztracené ...tak mě napadlo pár veršů...tady jsou ...cítím, že "lehkostí verše báseň nejiskří", přesto - zajímal by mne váš názor...
|
|
|
|
Pocity se mění jako při jízdě na horské dráze ...Kampak asi směřovaly tyto ...
|
|
|
|
Z doby, kdy den byl nocí a noc bez konce ... Dnes už místy probleskuje Slunce ... a budí se nový den ...díky ...
|
|
jsme prapodivná smečka...
|
|
|
|
I pohádky mají smutné konce...
A nejsou proto pohádky?
A čí smutek není spravedlivý.
A kdo je soudce neviny?
|
|
Další má báseň která naději dala ale v zápětí vzala
|
|
když s ním hraješ....je dobré si říci počet her předem.
|
|
|
|
není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo.....
|
|
|
|
a je tady zas...
|
|
Snad mi člověk odpustí, přijdu a zase odejdu ... v temnotu
|
|
po dlouhé době
|
|
tam někde uvnitř člověka - ten pocit nemám rád
|
1|2


