jsme prapodivná smečka...
přidáno 10.05.2010
hodnoceno 2
čteno 992(10)
posláno 0
Pozoroval jsem hrdinu jak zachránil svět
Nejsem rýtíř, nejsem ani panoš
Čtu v knihách o Světle, o duši
Pro vše na zemi, netoužím po klišé

Přání mám, prosté ráno u kávy
Mám strach... bojím se slabosti
Takovou malou, tichou dekadenci
Jen s dámou mlčet kdekoli...

Zápas mám na dosah, je těžké začít od nuly
když potlesk znáš, tak bolí rána holí
Touhou nezlomnou jsem byl zasažen
Gong další kolo ohlásil ...!
přidáno 10.05.2010 - 00:50
47 minut je tomu přesně..
a vše co je Nové je v krátkém čase před otištěním zrozené...
jsou to mé spontánní pocity, mé okamžiky nitreních pravd...
přidáno 10.05.2010 - 00:19
Mám nějak pocit, že je to báseň současnější, než se na první pohled tváří ;-)
Ty nejkrásnější věci bývají obvykle nejprostší a v jednoduchosti a "obyčejných" prožitcích je síla Vesmíru ... slyšet ráno ptačí zpěv ...jen tak při kávě či čaji posedět ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
na pokraji zájmu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : momentální blues..
Předchozí dílo autora : tik.. tak.. než pojede vlak

» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]
» řekli o sobě
Nikytu řekla o korálek :
Moc milá, sympatická a srdečná osůbka, s kterou se dá bavit prakticky o čemkoliv. Píše moc krásné básně a píše vždy od srdce. Rozhodně stojí za přečtení. :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming