Erm...po dlouhé době...to vypadá...pořád stejně?

...netuším, jak to pojmenovat, ani co k tomu dodat...

po konzu ...hudba - nekonečná inspirace

Jojo, to jsem si tak dlouho preparovala ve wordu, až je z toho takovéhle cosi... A proč? Vyčítat někomu osamělost je podle mě hloupé, především však, když o jejím důvodu vědí méně, než je zdrávo pro její zhodnocení...

Díky Cvokhauz za to, že mě znovu nakopla do psaní.

ne, nevadí, že nikomu nic neřekne... a pokud jo, taky dobrý... za chvíli poslední pohled z okna na mrtvou ulici a poslední pohled na fotku, která nikdy nebyla... a co s tim, tohle neni o něm, tahle noc je plná rozporu, ale ne o něm... a víte co, ono na tom vlastně vůbec nezáleží, jestli je o něm nebo ne, jestli je bez něj nebo s nim... záleží jenom na tom, že bude stejně zoufalá, jako každá jiná, stejně mrtvá, stejně prázdná... a ráno chuť umřít a pocit, že už to tak vážně jednou bude... (a ten závěr je divnej a něčim mi nesedí... směšný... vlastní báseň mi nesedí, hm...)

Očekávám vaši maximální kritiku :))

o paměti

věřte tomu nebo ne, ale báseň obsahuje narážku na špionážní thriller Tři dny kondora

Zase asi trochu netypická...