|
Prosím o názory
|
|
V tejto verzii bola napokon prednesená na obrade, v sobotu, 6.9.2014.
|
|
Čím déle zkoumám záhadný fenomén jménem ŽENA, tím více zjišťuji, jak málo o něm vím a množina všech těch neprobádaných oblastí dramaticky roste kvadratickou řadou...;o)
|
|
Áno, zase sonet. Viem, už to tu bolo, prepáčte, no mne táto forma učarovala.
Nestáva sa často, aby som bol zo svojím dielom spokojný, ale teraz som :)
|
|
možná bych konečně mohla být upřímná i v tomhle... a trochu jednoduchá
|
|
|
|
A tohle zas vzniklo, když jsem četl báseň s poetickým a výstižným jménem "Krásná"od jiné skvělé autorky z literu, skrývající se pod nickem "lampička!" Jak málo stačí k inspiraci!...
|
|
Vím, že bych se neměla ani pokoušet shazovat před vámi svojí vlastní tvorbu, taky nechci aby to tak vypadalo, jenom chci říct, že se vám tahle báseň bude možná zdát trochu jako klišé, ale pro mě je to něco víc a v tuhle chvíli mně ani moc nezáleží na vašem názoru. V každém případě za ně stejně děkuji.
|
|
...
|
|
|
|
.....aneb pro 2m pišišvora
|
|
jen tak .. mezi řádky ? možná ...
|
|
No co...
|
|
|
|
Další zamilovaná z mého románu Ve spirále osudu :)
|
|
|
|
v poledne prostě hvězdy nesvítěj
|
|
Sonet sicilský. Zadaná slova: Slunce les kytice škola klobouk
|
|
Trochu té romantiky :)
|
|
**-**
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Dark mind [18], MidnightlyFairy [18], seeeta [17], kokot [16], Kayky_Minor [15], Ninna [15], Irena [13], Blackberry [7], Vlčísen [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

