A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

Erm...po dlouhé době...to vypadá...pořád stejně?

ses MOJE emrbryovhlave a mam TE v SRDCI

Dvě rozdílný části mojí poEzie, dva naprosto nepropojitelný světy... Je to jako dvě úplně jiný osoby spojený v jednu - ve MNĚ. * aneb Seznamte se s mojí maličkostí... (na Literu pod stejným nickem ;))

....jsou mezi náma takové...:))))

nevim etsli se vam mam smat, nebo vas litovat. tak vam pisu DOPIS. .....:D

po konzu ...hudba - nekonečná inspirace

můžete si domyslet cokoli... takový.. téměř zimní splín... bez souvislostí...

Spíš než báseň je to aktualitka ze života, třeba vás taky pobaví.

poslouchala jsem Pixies- where is my mind, je pro mě hodně důležitá.

Jedna ze slabších, řekla bych... ;) Ale nechám se od vás od/posoudit ;))

Sportovní klub u řeky, zfetovaný futra a tak

pro jednoho nejmenovaného...snad to nejde řadit ani do básní, je to strašný výlev vzteku a bolesti.

Jojo, to jsem si tak dlouho preparovala ve wordu, až je z toho takovéhle cosi... A proč? Vyčítat někomu osamělost je podle mě hloupé, především však, když o jejím důvodu vědí méně, než je zdrávo pro její zhodnocení...