L.

Nechci být loutkou
divadla ŽIVOT,
nechci být panáčkem,
někoho
kdo drtí city druhých.

Tak pojď
zahrajeme si Tvou hru,
a uvidíme kdo
uteče jako poražený.

Ustrašené dítě
v Tobě se skrývá.
Jenže můj,
přede mnou
svou slabost neschováš!

Jsi srab,
jsi strašpytel!
Chudák!

Nenávidím Tě
a přesto
žít bez Tebe nechci!

Kdybych mohla,
ublížila bych Ti,
tak moc jak si ublížil
Ty mě.

Poznej bolest!
Poznej slzy!
Poznej smutek!
Poznej ponížení!

Kdybych mohla,
prokleji Tě,
kdybych mohla,
zabiji Tě,
ne fyzicky, ale psychicky
o to hůř a bolestivěji.

Zničím Tě,
aniž bych cokoli udělat
musela.

Ty poznáš,
že já jsem ta,
bez které žít prostě
nemůžeš!

Ale pak...