|
|
|
Vracím se...ale ne úplně a jen na chvíli...:-)
|
|
„Odmítáme ty, co nás milují, a milujeme ty, co nás odmítají.“
Seneca
|
|
nezařadim to do kategorie láska, právě proto, že tohle láska není =) šlo to tak něják samo,lehce, //sepsána na lyžařském výcviku =)// protože tak to prostě asi bude...ale pssst ;)
|
|
tak schválně...
|
|
Hmm, možná mě vypískáte, dlouho jsem nic nenapsala a není vlastně jisté, jestli se k psaní ještě vrátím. Nevím jaké to je, ale asi to něco vypovídá :-), jinak už to neumím..
|
|
trocha pointy, která není žádnou novinkou....krátká blbost, kteoru mám ale ráda už kvůli těm polívkám =)
|
|
Myšlenky, cigareta, zima.
|
|
***
|
|
Jen vyčitky..myslenky a praní..ktery se uz nevratí!!!
|
|
V Praze už nechci nikdy žít, čtyři měsíce mi bohatě stačily.
|
|
těžko říct, zda to zařadit do kategorie básně/život či básně/láska....pasuje to na obojí...název je odpovědí na závěrečnou otázku =) protože tak to prostě jest!
|
|
..chvíle rozjímání nad Životem :0)
|
|
|
|
...ta holka stála celou cestu nade mnou a dívala se mi do očí...a já jí tak moc rozuměla...tak moc...
|
|
Dílo vzníklé z koprodukce Kaplan-Šatnářka. Název vypovýdá o obsahu.cca Březen 2008
|
|
|
|
Po dlhšej dobe som zo svojím dielom spokojný. Dal som si s ním načas. Neviem koľko ľudí ho pochopí, lebo je na moje pomery dosť zakódované.
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

