|
***
 03.05.2010 7 1515(25) 0 |
Navždy sám
na omšelé židli v omšelém bytě
za omšelými okny
zdobené závojem vzpomínek z pavučin
kde i zářící měsíc vypadá skrytě
…
Nocí se nesla ta známá vůně
laciných parfémů lehkých holek
on napil se
a sklenku brandy položil
na noční stolek
ty nahnula ses a zašeptala
že dnešní noc je tvá…
Někde v podvědomí v polospánku
ohraný muzikant si vyrýval kus duše
že prý hluché struny
jsi mu zamotala do copánků
on napil se kávy a prý že
bez not chutná suše
ty nahnula ses
a kytara začala hrát…
Roztály hvězdy
tečou nám po rukách
a padají
po stříbro černém nebi
jež přestalo je hlídat
…tak zavři oči
a poslouchej…
na omšelé židli v omšelém bytě
za omšelými okny
zdobené závojem vzpomínek z pavučin
kde i zářící měsíc vypadá skrytě
…
Nocí se nesla ta známá vůně
laciných parfémů lehkých holek
on napil se
a sklenku brandy položil
na noční stolek
ty nahnula ses a zašeptala
že dnešní noc je tvá…
Někde v podvědomí v polospánku
ohraný muzikant si vyrýval kus duše
že prý hluché struny
jsi mu zamotala do copánků
on napil se kávy a prý že
bez not chutná suše
ty nahnula ses
a kytara začala hrát…
Roztály hvězdy
tečou nám po rukách
a padají
po stříbro černém nebi
jež přestalo je hlídat
…tak zavři oči
a poslouchej…
26.12.2011 - 18:10Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čekání na slunce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jen trochu zhrzený lásky
Předchozí dílo autora : Město duchů
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
