***
přidáno 03.05.2010
hodnoceno 7
čteno 1463(25)
posláno 0
Navždy sám
na omšelé židli v omšelém bytě
za omšelými okny
zdobené závojem vzpomínek z pavučin
kde i zářící měsíc vypadá skrytě

Nocí se nesla ta známá vůně
laciných parfémů lehkých holek
on napil se
a sklenku brandy položil
na noční stolek

ty nahnula ses a zašeptala
že dnešní noc je tvá


Někde v podvědomí v polospánku
ohraný muzikant si vyrýval kus duše
že prý hluché struny
jsi mu zamotala do copánků
on napil se kávy a prý že
bez not chutná suše

ty nahnula ses
a kytara začala hrát


Roztály hvězdy
tečou nám po rukách
a padají
po stříbro černém nebi
jež přestalo je hlídat

…tak zavři oči
a poslouchej…
přidáno 26.12.2011 - 18:10
Hm, pěkná...zase něco jiného
přidáno 26.12.2011 - 17:38
Páni.... :)
přidáno 13.05.2010 - 09:15
Děkuji všem ;)
přidáno 12.05.2010 - 20:08
Wow, nemám slov... Vzala mi dech!
přidáno 05.05.2010 - 21:54
tak ta je smutně nádhernááá...mňam
přidáno 05.05.2010 - 17:42
:) pohlazení!
přidáno 04.05.2010 - 06:55
Pěkná poezie vnímavá, všímavá s lehkostí psaná

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čekání na slunce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jen trochu zhrzený lásky
Předchozí dílo autora : Město duchů

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku