|
Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*
|
|
Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*
|
|
Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...
|
|
|
|
|
|
Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)
|
|
Nu... Byla v denících, ale chtěla bych slyšet váš názor jako na báseň samotnou, vaše hodnocení...Takže...!? / aktuální ke dni 14.12.07/
|
|
Další pokus o moderní písničku. Nenáročné rytmické verše si třeba získají i vaši přízeň...Jsou z doby, kdy mi šlo veršování jaksi samo.
|
|
včeronoční.nojo.
|
|
Jedna starší, kterou mám ráda... ;) .. přeji příjemné počtení...
|
|
Někdy o sobě lidem vyprávím zvláštními způsoby...tak anonymně...ale přesto zůstávám svá...i když ten druhý musí vyvinou trošku větší úsilí...aby se ve mně naučil číst...aby pochopil...;)
|
|
v zatisi rybnika..jaa baletiiim
|
|
stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*
|
|
to jsem...a taky zmatená, zaneprázdněná, dojatá, sentimentální, unavená, strhaná, veselá, zblázněná, protivná, vzteklá... ....
|
|
...Trocha zvědavosti, trocha stýskání...určitě znáte- dlouhé prohlídky stropu a přemýšlení nad nesmrtelností chrousta;-D aneb...nechci vidět do vzdálené budoucnosti...chci žít přítomností...PS: a mít tě v srdci;-*...(další báseň do šuplíku...)
...věnováno...
|
|
Autobusová...
o ránech, který teď zažívám...
a... je věnovaná... protože venku nesvítí sluníčko... a já se nemůžu ani smát ani brečet...
|
|
už jste se někdy pokoušeli políbit přes zamlžené sklo?...:-)
|
|
někdy je zbytečný počítat mrtvý výročí.. dneska to jsou dva roky. dnesky by to byly dva roky. *
ani nevím, o čem ta báseň je. psala jsem ji v metru. míchaly se ve mě všecky myšlenky, nemá význam, snad jen jednotlivý pocity v ní.
|
|
no cemment
|
|
"Pššššš..." - a nikdo to neví, jací jsme byli - jen my dva..."Pšššš..." - a nikdo to neví, jací budem - snad jen já ...
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Nikytu řekla o Psavec :Umí-li někdo spojit báseň a vtip, pak je to právě Psavec! U jeho básní ze vždy dobře zasměju a za to mu moc děkuju.-)

